Do startu MS zbývají jen hodiny. Kdo postoupí do osmifinále? Fotbaloví experti mají jasno

Pro mě je tahle skupina zajímavá ze tří pohledů. V Saúdské Arábii jsem trénoval, proti Uruguayi jsme hráli v březnu v Číně a Rusko nás čeká v zářijové přípravě na Ligu národů. Jen Egypt je trochu mimo, ale rozhodně je to zajímavý tým.

Favoritem skupiny, ale zároveň černým koněm celého šampionátu je podle mě Uruguay. Má kvalitní tým a dokáže využít obrovskou ofenzívní sílu, kterou představují Cavani se Suárezem. Sami jsme se o tom přesvědčili, když nám právě tihle dva dali góly. Motivaci mají velkou, dobře vědí, že pro některé z nich to může být poslední světový šampionát, cítí šanci dosáhnout úspěchu.

Rusové hrají doma a jejich povinností je minimálně postup ze skupiny. Egypťané by mohli ve skupině překvapit. Snad budou mít Salaha, který dokáže rozhodovat zápasy, je to v současnosti takový malý fotbalový bůh. V Saúdské Arábii jsem působil a dobře vím, že tamní borci fotbal umějí. Problémem byla jejich herní disciplína, ochota dát do zápasu maximum. Uvidíme, jak jsou na tom teď.

Tahle skupina má jasné favority a dva outsidery, kteří podle mě ty dva neohrozí. Španělsko a Portugalsko jsou v mých očích nejen favority skupiny B, ale i celého šampionátu. Ve skupině si to rozdají mezi sebou a sejít se klidně mohou zase až ve finále.

Španělé vyhráli oba evropské poháry, to ukazuje na jejich sílu. Jsem rád, že se to povedlo i Atlétiku Madrid, s nímž jsem v Evropské lize triumfoval v roce 2010. Z pohledu světového šampionátu bude hodně důležité, jak si hráči dokážou v tom krátkém čase odpočinout, načerpat síly. Je to obtížné, ale motivace vrátit Španělsko na světový trůn bude nepochybně obrovská.

Portugalci? Mají Ronalda, což je strašlivá útočná zbraň. Hráči za ním možná u nás nejsou tak známí, ale mají velkou kvalitu – Mário Rui, Joao Moutinho, Bernardo Silva a další. Mistrovství Evropy nevyhráli náhodou a jejich výhodou může být, že se od nich tolik nečeká, ale mají na to uspět.

Přiznám se, že o Maroku a Íránu nevím prakticky nic, ale to určitě nejsem sám.

Jasným favoritem skupiny je Francie. Dovolím si tvrdit, že patří na šampionátu ke žhavým adeptům minimálně na semifinále. Má opravdu výborné mužstvo. Jména jako Lacazette, Griezmann nebo Giroud, to je strašná útočná síla. Navíc disponuje i výbornou defenzívou, jejich obránci jsou hbití, tvrdí a všichni působí ve špičkových týmech. Hrál jsem dva roky v Le Havru a dobře vím, jak je francouzský fotbal nepříjemný.

O druhé postupové místo si to podle mě rozdají Peruánci s Dány. Austrálie bude houževnatá, ale myslím, že kvalitou ještě oba zmiňované soupeře nedorostla. Peruánci jsou neznámou, ale na výlet do Ruska určitě nepojedou.

Nemají sice hráče z evropského velkoklubu, ale já mám jihoamerické týmy rád. Jsou to kouzelníci, kteří mají balón přilepený u nohy. Peruánci nebudou jinačí, i když nedosahují kvalit Brazílie, Argentiny nebo Uruguaye. Postup do osmifinále by pro ně znamenal velký úspěch.

Dánové kopat umějí, ale jsou nevyzpytatelní. Už to sice není jako v době bratrů Laudrupů, ale dobré fotbalisty měli vždycky. Možná jim teď chybí nějaká super hvězda, o to víc budou hrát týmověji.

Dá se označit za skupinu smrti. K Balkánu a tedy i Chorvatům mám vřelý vztah a musím říct, že očekávání národa je značné, přestože má reprezentace i velkou opozici fanoušků, kteří jsou hlavně z Dalmácie. Ti využívají bojkot reprezentačních zápasů pro příležitost protestu proti vedení fotbalového svazu zejména proti předsedovi Davoru Šukerovi. Třeba ve Splitu je naprosto běžné, že ve sportovních barech mají vylepený nápis, že odmítají sledovat duely národního týmu.

Jinak ale Chorvaté berou postup do osmifinále jako povinnost. Jejich zkušenost, síla v záložní řadě a celkově kvalitní útočná fáze včetně nebezpečného Mandžukiče je obrovská. I hráči jsou ve věku, že by chtěli zabojovat o velký úspěch v reprezentačním dresu.

V kvalifikaci nevystupovali úplně sebevědomě a postihly je výsledkové výpadky, protože trenér Čačič podle všeho nebyl dostatečnou osobností na to, aby hvězdy držel na uzdě. Příchod nového kouče Daliče, jenž přišel před posledním a klíčovým zápasem na Ukrajině, se ale ukázal jako trefa do černého. Uhájili druhé místo a poté jasně zvládli baráž.

Argentina je favoritem, i když si v jihoamerické kvalifikaci vybrala slabší chvíle, ale kvalitu má obrovskou a její hráči patří k nejlepším na světě. Chorvatský tisk ji prezentuje tak, že bude hrozně důležité, jestli to u ní bude jenom o Messim nebo o týmu, jehož bude Messi součástí.

Island disponuje silnou generací a bude nezdolným protivníkem. V roce 2013 vypadl v baráži o MS s Chorvatskem, následně ale postoupil na evropský šampionát a teď vyhrál kvalifikační skupinu na mistrovství světa v Rusku, přestože nemá ve svém středu borce, kteří by nastupovali v evropských top klubech. Islanďané ukazují, že hvězdy nejsou zárukou, aby tým fungoval a hrál dobře. Umějí složit mužstvo, aby táhlo za jeden provaz.

Nigérie je velkou neznámou. Dochází tam ke generační obměně, na druhou stranu řada hráčů má hodně zkušeností z Anglie. Uvidíme, jestli bude fungovat jako tým.

Tahle skupina se mi zdá nejvyrovnanější ze všech. Papírově je favoritem Brazílie, jenže skvělé mužstvo mají i Srbové, i když u nich záleží hodně na tom, jak se vyspí. Vnitřní vztahy můžou nadělat velkou paseku. Hodně pochopitelně sleduju Švýcarsko. Drží se v popředí žebříčku FIFA, v kvalifi kaci prohráli jediný zápas a mají věkově velice dobře poskládaný tým.

Jsou v něm hráči z top klubů, Juventusu, Dortmundu nebo Arsenalu. Mají jasnou hierarchii, určitě nenastane žádné pnutí při složení týmu. Ze skupiny by postoupit měli a pak je otázka, koho dostanou.

Brazílie je hodně závislá na Neymarovi, jeho kvality ostatní přesahují. Je obrovský rozdíl, když nastoupí bez něj. Ve vyřazovací fázi navíc není nouze o překvapení.

Je to super skupina i z hlediska gólmanů. Kostarika má Navase, Brazilci Edersona s Alissonem, za Švýcarsko bude chytat Yann Sommer. Na to se těším, protože pokaždé sleduju na šampionátu hlavně brankáře.

Němci jsou jasným favoritem skupiny. Jejich největší síla bude v týmovosti a preciznosti přípravy na všechny činnosti, které jsou na turnaji potřeba včetně regenerace. Mají vždycky obrovský servis lidí a štáb, který se o ně stará a dokážou v tom být hodně cílevědomí. Jenže formu před šampionátem zrovna neměli, řada hráčů se potýkala s kolísavou formou a i přípravná utkání ukázala, že zatím nejsou top vyladění. Obhajoba titulu pro ně bude hodně složitá. Ale turnaj je dlouhý a už několikrát dokázali, že se umějí postupně zlepšovat.

Hodně mě překvapilo, že se do nominace nedostal Leroy Sané. Je jedním z největších talentů německého fotbalu ne-li světového, Němci však mají tak zkušeného trenéra, který ví, co od mužstva očekává a podle toho si vybírá typologicky hráče na jednotlivé posty.

Švédové mohou potrápit každého. Jejich tým je dlouhodobě naprosto homogenní se skvělými individualitami a nepříjemným způsobem hry. Mohou potrápit každého a Němcům určitě nenechají skupinu vyhrát zadarmo.

Velkou neznámou je pro mě Mexiko. Je otázka, s čím do Ruska dorazí. Je schopné udělat jeden skvělý výsledek, ale pak třeba ztratit zápas s outsiderem. Nejslabším mužstvem by měli být Korejci, i když asijský fotbal udělal velký pokrok.

Jasnými adepty na postup jsou Belgie s Anglií, jejíž obranu už delší dobu diriguje Cahill. Hrají poctivě dozadu, navíc mají velmi rychlé a nebezpečné ofenzívní fotbalisty. Kvalifikací prošli lehce a v přípravných utkáních hráli velmi dobře.

Fanoušky asi překvapilo, že v nominaci chybí brankář Hart. Na druhou stranu mladý Pickford byl jedničkou na loňském mistrovství Evropy jednadvacítek a už předtím se o něm mluvilo jako o jednom z největších talentů v Anglii. Butland ze Stoke zase před třemi lety chytal na ME "21" v Česku a stejně jako Pope z Burnley nastupuje pravidelně v Premier League, přestože nejde z mého pohledu o špičkové celky. Zkrátka věří těmto třem klukům.

Belgičané mají z mého pohledu ještě kvalitnější mužstvo než Anglie. Jejich útočná síla je obrovská. Hráči působí ve skvělých mužstvech a jsou delší dobu pohromadě, což se ukazuje skoro v každém zápase. Na turnaj nevzali hvězdu AS Řím Nainggolana. Těžko spekulovat, co zatím bylo, ale trenérovi se možná nehodil do způsobu hry.

Určitou šanci zamíchat s kartami ve skupině má i Tunisko. Bude těžkým soupeřem, ale v konfrontaci s evropskými týmy jim výkonnost na šampionátu stačit asi nebude. Panama je jako nováček na MS outsiderem, ale dokázala se probojovat do Ruska a nějakou kvalitu tedy mít musí. Disponuje dost zkušeným mužstvem, v němž je spousta třicátníků. Uvidíme, jak se s tím popere.

Jde o jednu z nejvyrovnanějších skupin. Polsko se zdá být na základě výsledků z poslední doby mírným favoritem, jenže je otázkou, jestli nemá svoji maximální výkonnost už za sebou. Navíc kádr není tak široký. V bráně budou silní a v defenzívě patří k velkým oporám stoper Glik. Je vůdčí osobností, ale trápí ho teď nějaké zdravotní problémy. Taky potřebují, aby byl v optimální formě Krychowiak, který je ve středu zálohy důležitý. Velice zajímavým hráčem je Zieliňski, jenž je prokrvením týmu a mají i kvalitní pravou stranu s Piszczekem a Blaszczykowským, i když už trochu stárnou. Uvidíme, jestli bude góly dávat Lewandowski, kterému to ke konci sezóny v Bayernu tolik nestřílelo.

U Senegalců je vidět kultivovanost, hráči se dokážou adoptovat ve vyspělých evropských ligách. Po individuální stránce jsou velmi dobří, teď jde o to, aby z výborných hráčů vytvořili silné mužstvo, jenž bude táhnout stejným směrem. Kolumbie byla na minulém mistrovství světa zpestřením a hodně se mi líbil její herní styl. Podobně jako u Senegalu ale platí, jestli jsou trenéři schopní ze skvělých hráčů udělat tým.

Japonci jsou disciplinovaní, organizovaní s perfektní kondiční přípravou. Mají vojenský režim, ale chybí mi tam herní myšlení a tvořivost. Řekl bych mnoho schématu na úkor improvizace. Nedávná výměna trenéra pro ně může být osvěžením. Zápasy s nimi budou těžké a těsné.