Článek
Po těžkém zranění se dokázal vrátit do formy opravňující ho koketovat s myšlenkou na zápasy mezi elitou, jenže odměny v podobě startu za první tým Ajaxu se dosud nedočkal.
„Nebudu lhát. Je demotivující, když celý týden odmakám po boku kluků v áčku, a pak jdu hrát jen druhou ligu. Psychicky prožívám náročné období. Mám štěstí, že jsem obklopen lidmi, s nimiž můžu o všem otevřeně hovořit," vypravuje jednadvacetiletý Černý.
Václav Černý získal v anketě Fotbalista roku 2015 cenu pro Talent roku.
Psal se podzim 2017, když český mladík při pohárovém utkání pomohl gólem k postupu. Jenže z trávníku musel předčasně. Na umělém povrchu po jednom ze soubojů nevydrželo pravé koleno. Diagnóza zněla přetržený křížový vaz. Jedenáct měsíců trval návrat do soutěžního utkání.
Fyzicky i psychicky jsem silnější
„Fyzicky i psychicky hodně náročné období. Ale v obou směrech jsem nyní silnější. Cítím se super. Na zranění už vůbec nemyslím. Jasně, občas po náročném tréninkovém týdnu či těžkém zápase koleno cítím, ale to je přirozené. Hraju bez limitu a na maximum," popisuje rozpoložení Černý.
Během podzimu probíhající sezony nastupoval za rezervní tým Ajaxu. A vedl si skvěle. Do zimní pauzy si připsal šest branek. Při utkání Ligy mistrů proti AEK Atény jej trenér Ten Hag nominoval do kádru. Byť se český legionář do hry nedostal, šlo o určitou vzpruhu. Jenže další už nepřišla.
Sestřih odvetného osmifinálového zápasu Ligy mistrů Real Madrid - Ajax Armsterdam
„V zimě se řešilo moje hostování. Nikdo mě do ničeho netlačil. Já si vyhodnotil vše tak, že odcházet na tři měsíce je nesmysl. Nechtěl jsem někde naskakovat do rozjetého vlaku. Potřebuji se dostat do herního tempa. A současně jsem se chtěl porvat o šanci v Ajaxu," neskrývá odhodlání Černý.
Za rezervu válel
Při jarních představeních za rezervu se zaskvěl gólem a dvěma asistencemi, kterých má v součtu už osm. V nominacích k duelům nizozemské nejvyšší soutěže či Ligy mistrů však své jméno hledá marně. A tak jen u obrazovky sledoval úspěch spoluhráčů na hřišti Realu Madrid. Po domácí prohře totiž Ajax dokázal vyhrát na půdě soupeře 4:1.
„Výsledek prvního zápasu nám nenahrával. Když doma tým prohraje, není při představě odvety na Realu šance na postup zrovna velká. Samozřejmě jsme řešili v šatně rozpoložení soupeře, který neprožívá nejlepší období. Ale důraz byl kladen na vlastní herní projev. Je neskutečné, že jsme je dokázali vyřadit. Pohoda v klubu je pochopitelně obrovská," přibližuje dopad výsledku na náladu v Ajaxu Černý.
Byť postupem do čtvrtfinále získal Ajax další dva zápasy, naděje mladého českého útočníka na start za áčko příliš nestouply. „Vyhrává se, v lize bojujeme o titul. Logicky zůstává sestava bez větších změn," krčí smířlivě rameny Černý.
Jaké budou další kroky?
Snaží se maximálně koncentrovat na duely v rezervním týmu. „Pokaždé hraju o svoji šanci, aby moje výkony byly silným argumentem. Nevzdám se," říká Černý. V hlavě se mu nicméně honí myšlenky, co s kariérou dál. Když ustál bitvu o návrat po zranění, nechce jen paběrkovat v rezervě klubu, do jehož kádru patří už léta 2015.
„Možná v létě jméno Ajaxu oželím. Chci hrát na nejvyšší úrovni. Už nechci dál zažívat nynější stav. Vím, co jsem návratu obětoval. Dřu ze všech sil. A když odměna v podobě áčka nepřichází... Denně řeším situaci s manažerem Davidem Nehodou, tátou, mamkou přítelkyní. Přemýšlím o pozici v Ajaxu stále více. Něco se musí změnit."
