Hlavní obsah

Před půlstoletím dostali za stříbro z Chile pět tisíc, teď každý z pamětníků obdrží dalších padesát tisíc

Když se před padesáti lety vrátili ze světového šampionátu v Chile se stříbrnými medailemi, uvolilo se tehdejší vedení československé tělovýchovy, že vyplatí Vytlačilovým fotbalovým hrdinům zvláštní prémii. Pět tisíc za účast ve finále mistrovství světa. „Jenže pět tisíc dostali nakonec jen ti, kteří v Chile odehráli všech šest zápasů,“ připomíná Josef Masopust, jak to tehdy chodívalo a doslova žasne, že po půl století reminiscence na jejich slavné tažení znovu ožívají a legendárním Chilanům se dostává nových a nových ocenění.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Stříbrní fotbalisté z MS 1962 v Chile se po padesáti letech sešli při uvádění mezi Legendy sportu. Horní řada zleva: Vladimír Kos, Jan Lála, Adolf Scherer, Josef Masopust, Václav Mašek, Titus Buberník. Dolní řada zleva: Josef Jelínek, Josef Kadraba a Jozef Štibrányi.

Článek

Celý sál povstal a aplaudoval jim. Uznale, nadšeně, s úctou i obdivem. Devět pamětníků světového šampionátu 1962 si na pódiu pražského hotelu Hilton užívalo ovací, jaké za padesát let nezažili.

Trosky, co přežily válku s mloky, smál se Masopust

„Většinou si na podobné akce nepotrpím, ale tentokrát je to něco úplně jiného. Mám kolem sebe sice samé trosky, ale jsem rád, že jsme se v takovémto počtu sešli. Vždyť je tady pomalu celý zbytek mužstva, který překonal válku s mloky," byl celý dojatý Josef Masopust, když při prosincovém vyhlášení Sportovce roku 2012 vstupoval společně Janem Lálou, Josefem Kadrabou, Josefem Jelínkem, Václavem Maškem, Vladimírem Kosem, Titusem Buberníkem, Jozefem Štibrányim a Adolfem Schererem do pomyslné Síně slávy českého, resp. československého sportu.

Devět z dvanácti žijících Chilanů dostalo k plaketám i padesátitisícovou finanční prémii od Klubu sportovních novinářů, který Legendu sportu vyhlašuje. „Tolik peněz jsme neviděli, ani když jsme se vrátili z mistrovství světa," v úžasu hleděl na balíček bankovek Masopust a jen litoval, že tři zbývající pamětníci tehdejšího tažení do finále mistrovství světa do Hiltonu nedorazili.

Jiří Tichý si po operaci netroufl na cestu z Podivína do Prahy, Pavol Molnár je dlouhodobě nemocný a žije v Americe, Jozef Adamec se zapomněl na Slovensku a také nedorazil.

Jsem tady, halasil Dolfi Scherer

"Ale já jsem tady. A s Pepíkem se objímám snad po čtyřiceti letech," halasil slovenský snajpr Adolf Scherer, která dlouhá desetiletí žije v Saint-Gilles poblíž francouzského Nimes a žádné podobné slávy se nikdy nezúčastnil. Ani na Slovensku, natož pak v Čechách. "Po emigraci mě vymazali ze všech fotbalových knížek a encyklopedií, dokonce i mé góly v Chile ze statistk vyškrtli, ale já jsem přesto tady."

„Tehdy nám dali odměnu pět tisíc. Tedy těm, kteří odkopali všech šest zápasů. Střídající hráči dostali o patnáct stovek míň a náhradníci museli být vděční za polovinu. A tím to neskončilo, protože chilské prémie nám chtěli ještě zdanit," vzpomínal, jak to kdysi chodívalo.

Odměna pro české "Chilany"

Teď Masopust a šest jeho českých spoluhráčů z Chile žasne ještě víc. Současná fotbalová reprezentace odmění své slavné předchůdce 350 tisíc korunami, takže každý z českých „Chilanů" -  Jelínek, Kadraba, Kos, Lála, Masopust, Mašek a Tichý - dostane po padesáti tisících.

Peníze budou uvolněny z reprezentační nadace, do níž přispívají i jednotliví hráči národního týmu asi pěti procenty z prémií za odehrané zápasy. "Předseda fondu Karel Poborský to musel domluvit s hráči, kteří samozřejmě souhlasili," potvrdil mluvčí Fotbalové asociace Jaroslav Kolář, že myšlenka člena strahovského vedení a zároveň pracovní skupiny pro historii a statistiku Petra Voženílka došla naplnění.

„Teď už jen hledáme termín, aby vedení reprezentace mohlo českým pamětníkům chilského tažení finanční dar předat. Zřejmě k tomu dojde v rámci některého z nejbližších srazů národního týmu," nechal se slyšet Kolář.

Reklama

Související témata: