Článek
Dlouhých osmnáct let kralovali Zlatému míči jen legionáři, vy jste prvním fotbalistou z tuzemské ligy, jenž jejich hegemonii narušil. Tedy alespoň po podzimu. Překvapilo vás to?
A hodně, i když jde jen anketní poločas. Je to ovšem nejen moje zásluha, ale i spoluhráčů a celé Sparty.
Asi se teď na Letné o vašem podzimním primátu hodně povídá...
Přiznám se, že podobné ankety moc nesleduji. Ono to v minulosti ani nemělo moc smysl, protože většinou všechno stejně vyhrával Petr Čech.
Čech vyhrál Zlatý míč devětkrát, vy jste ho ovšem letos trumfnul. Znamená to, že jste zažil nejlepší půlrok v kariéře?
Nejen půlrok, ale celý kalendářní rok byl pro mě tím nejlepším, co jsem ve fotbale zažil. Vyhráli jsme ligu, pohár, Superpohár, pravidelně jsem nastupoval ve Spartě, hrál stabilně v nároďáku. Prostě životní rok.
Dokázal jste si vůbec představit, že něco podobného ve svých letech ještě zažijete?
Já si nedokázal představit víc věcí.
Třeba že po letech, kdy jste jezdil na reprezentační srazy jen jako turista, budete mít v útoku národního týmu pravidelné místo?
Pro mě bylo vždy ctí na reprezentační srazy jezdit. A nic na tom neměnilo, že jsem nehrál. Když je ale člověk v základní sestavě a na hřišti poslouchá hymnu, představuje to úplně nejvíc, co může fotbalistu potkat.
A co teprve když je z něho stabilní hráč základní sestavy, která v kvalifikaci o evropský šampionát kráčí od vítězství k vítězství. Dokážete jednoduše vysvětlit, kde se udála hlavní proměna? V čem to je, že národní tým najednou funguje a vyhrává?
V trenérovi Vrbovi.
To je ale přece jen až příliš jednoduchá odpověď...
Podle mého je příčinou i fakt, že příležitost dostává hodně hráčů z naší ligy, kteří jsou hladoví po úspěchu. A protože všechno do sebe zapadlo, jak zapadnout mělo a navíc jsme měli i potřebné štěstí, rázem vše funguje.
Zmínil jste se o trenérovi Vrbovi, kterého jste teď poznal v reprezentaci. Jaký je rozdíl mezi ním a letenským koučem Lavičkou?
Trenér Vrba je impulsivnější, Lavička je větším diplomatem, ale jedno mají společné - oba fotbalem žijí.
Vy jím žijete ale přece také. Zvláště v tak báječném roce, jaký prožíváte. Objevila se v průběhu uplynulých měsíců nějaká kaňka, které by vám ho pokazila?
Ale pochopitelně - vyřazení z Ligy mistrů. Kdybychom do ní postoupili, šlo by o dokonalý rok a já bych mohl skončit. Víc už bych dokázat ani nemohl. Takhle musím pokračovat.
Ve Spartě?
Pochopitelně, kde také jinde?! Přestupem do Sparty jsem si splnil sen a přemýšlet o přestupu už není v mém věku aktuální.
A co kdyby se přece jen objevila nějaká hodně zajímavá nabídka ze zahraničního klubu?
Jsem realistou, a proto nepřemýšlím o tom, že by mohla přijít. Tudíž přestup ze Sparty vylučuji.
Pomůžete ji teď v samém závěru roku k postupu ze základní skupiny Evropské ligy?
Děláme všechno, abych v Bernu mohl nastoupit. Lékaři i já. Ale s jistotou to zatím slíbit nemohu.
Postupem do jarních vyřazovacích bojů můžete ale přece přiložit hojivou náplast na rozčarování, které jste zažil v kvalifikaci o Ligu mistrů...
Všichni po postupu toužíme a uděláme vše proto, abychom poslední zápas v Bernu zvládli, protože by šlo o nejsladší tečku za celým rokem. I kdyby se nám ale nepovedlo postoupit, hodnotil bych přesto celý rok jako kladný. Není až tak samozřejmé, aby česká mužstva účinkovala na evropské pohárové scéně po celý podzim. Loni jsme zůstali se Spartou bez pohárů, a proto bychom si měli končícího podzimu vážit.
