Rubriky:

Ostatní

My neřvali Češi, ale Číčo, prozradil Šmicer před slavným pohárem, jak to bylo s poselstvím z Istanbulu

27. dubna 2017 20:10 - Praha

Zvěčnit to ano, ale vyloučeno sáhnout si na „ušatou“ trofej. „Je tak přísně střežená, že je to dovoleno jen šampiónům,“ poučoval fanoušky hrnoucí se za trofejí pro vítěze Ligy mistrů do nákupního centra na pražském Pankráci Vladimír Šmicer, jeden ze čtveřice českých fotbalistů, který si stříbrný pohár osahal. Před dvanácti lety se s ním v Istanbulu laskal, zvedal ho nad hlavu, i šampaňské z něho jako čerstvý šampión popíjel. „Byli jsme tehdy ale tak znavení, že jsme vítězství ani pořádně neslavili. To až když jsme přiletěli do Liverpoolu a vítal nás tam snad milión lidí,“ vzpomínal na největší úspěch své kariéry.

Sport.cz

Ještě než trofej vyrobená švýcarským klenotníkem Jörgem Stadelmannem a jeho otcem dorazí do Cardiffu, který je dějištěm letošního finále Champions League, objevila se na dva dny v Praze. Právě v zmiňovaných Arkádách na Pankráci, kde u ní dnes a zítra pózovali či pózovat budou Vladimír Šmicer, Milan Baroš, Marek Jankulovski, ale i třeba Marek Kincl či Jaromír Blažek,

„Nebylo to jednoduché, protože jde o jednu z nejvýznamnější sportovních trofejí na světě," přiznal generální ředitel společnosti PepsiCo pro Českou a Slovenskou republiku Josef Neumann, že získat požehnání UEFA je záležitost hodně složitá. Vždyť „ušatý pohár", za který klenotník z Bernu zinkasoval deset tisíc švýcarských franků, má nevyčíslitelnou hodnotu, a i proto je přísně střežen.

Šmicer je vedle Milana Baroše, Marka Jankulovského a Petra Čecha jedním ze čtveřice Čechů, který ho v rukou měl. Právě po onom památném istanbulském finále, kdy jeho Liverpool prohrával po prvním poločase s AC Milán už 0:3, aby ve druhé půli i zásluhou trefy střídajícího Šmicra skóre srovnal, v prodloužení nerozhodný stav uhájil a při penaltovém rozstřelu měl navrch.

I zásluhou českého legionáře, který ve čtvrté sérii Brazilce Dida mezi tyčemi Rossoneri překonal, aby po následné neúspěšné exekuci Ševčenka mohli Reds slavit.

Kdo má šanci české šampióny následovat?

„A to jsem ani nepočítal, že do Istanbulu vůbec pojedu. Byl jsem ten rok na jaře dlouho zraněný, v posledním ligovém zápase před finále mě trenér Benítez ani nezahrnul do šestnáctičlenné nominace na Astro Villu. Navíc jsem v Liverpoolu končil, takže finále Ligy mistrů bylo úplně posledním střetnutím, které jsem mohl za Reds hrát. A já ho nejen hrál, ale podílel jsem se i na neskutečném obratu, který si neumím ani po dvanácti letech dost dobře vysvětlit," zasnil se u trofeje Šmicer.

„Možná ho přivodil Gattuso. Při nástupu na hřiště se poháru vystaveného u postranní čáry dotkl a tím přivolal na milánské Rossoneri prokletí a nám k trofeji dopomohl," vybavoval si po letech sekvence z istanbulského finále.

Vzpomněl i na tu, kdy opilí štěstím a nečekaným triumfem naběhli společně s Milanem Barošem před televizní kameru a řvali do ní „Češi, máme to!"

„To ale lidé u nás doma špatně poslouchali. My posílali vzkaz Patriku Bergrovi, který zněl: ,Číčo, máme to!" My mu tak totiž říkali po jedné historce, kterou jsme v Anglii prožili. Fanoušci ale slyšeli, nebo chtěli slyšet slovo Češi, tak jsme je při tom nechali," uváděl Šmicer po dvanácti letech na pravou míru i obsah poselství, které tehdy od Bosporu obletělo celý svět.

Letos z Cardiffu žádné podobné do éteru nepoletí, protože v kádrech čtveřice semifinalistů český fotbalista nefiguruje.

„Mrzuté, ale snad se někdy dočká Pavel Nedvěd alespoň jako bafuňář, když se mu to nepovedlo jako hráči. A třeba i Patrik Schick, pokud by přestoupil do opravdu velkého klubu, jakým je třeba právě turínský Juventus," probíral Šmicer s fanoušky, kdo by mohl elitní českou čtveřici vítězů Ligy mistrů v budoucnu rozšířit.

Netajil se přitom, že by letos moc a moc přál triumf Monaku. "Odstup nejlepších klubů od zbytku Evropy se rok od roku zvětšuje, takže bych rád viděl někoho, kdo přijde a vypálí jim rybník. Proto mu fandím."

zp, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní