Článek
Masopust, Geleta, Dobiaš, Panenka, ale třeba i Nedvěd či Rosický.... Došlo vám s korunou fotbalového krále v rukou, v jaké výjimečné společnosti jste se ocitl?
Až mi mrazilo, když jsem si všechna ta jména přečetl.
Jen mrazilo?
Mrazilo a těšilo, protože je obrovskou ctí ve společenství takovýchto fotbalistů figurovat.
A navíc sesadit z trůnu Petra Čecha, který byl pasován na největšího aspiranta na vítězství, a nakonec skončil až za vámi.
O to je to cennější. Vždyť za mnou zůstal nejen Petr, ale i další hráči, kteří měli skvělou sezónu.
Třeba?
Tonda Barák, který měl hodně povedenou sezónu. Pro toho bych hlasoval já.
Vy ji za povedenou nepovažujete?
Měl už jsem lepší. Třeba hned první rok, kdy jsem přišel do berlínské Herthy a odehrál téměř celou sezónu. Povedla se mně i mužstvu. V uplynulém roce jsem byl zraněný, musel s kolenem na operaci a na pár zápasů jsem ze sestavy vypadl.
I tak jste Čecha sesadil z trůnu...
Nečekaně, ale jen jsem si potvrdil, že když se člověk věnuje fotbalu naplno, odměny za dřinu se dočká. Proto řadím tohle ocenění hodně vysoko. Úplně nejvýš v dosavadní kariéře. Zatím jsem byl zvyklý jen na kolektivní úspěchy. Třeba s Plzní na vítězství v lize a poháru, s Herthou na postup do Evropské ligy, teď jsem se dočkal také individuálního ocenění.
Říkáte nečekaně. To jste opravdu neměl tušení, že letos padla volba právě na vás?
Z různých indicií jsem vytušil, že bych mohl jít na jeviště. Připomínali mi, abych se pořádně učesal, upravil, patřičně si uvázal kravatu. Ale že vyhraju, to jsem opravdu nevěděl.
Teď si jako nejstarší a v reprezentaci nejzkušenější od spoluhráčů určitě vyslechnete své.
Právě. Nebudu si moci dovolit zkazit balón na tréninku, natož v zápase.
Od lídra mančaftu se to ale přece očekává, od fotbalového krále tuplem.
S takovým vědomím jsem už přijížděl i na předchozí srazy. Patřím k nejzkušenějším, mám odehráno nejvíc zápasů, mám i věk na to, abych se v reprezentaci ujal role lídra, bral odpovědnost na sebe a pomáhal mladším.
A stal se konečně novým Rosickým, což je role, do níž vás mnozí už před lety pasovali?
S ním bych se srovnat nechtěl, protože každý zná jeho přezdívku Malý Mozart. Byl bych šťastný, kdybych zažil takovou kariéru jako Tomáš, ale my dva jsme typově úplně jiní hráči.
Na úspěchy s reprezentací, jaké zažíval on, však pořád ještě pomýšlet můžete.
Ale my na ně myslíme. Nejen já, ale všichni, co v reprezentaci jsme. Vidím na každém ze spoluhráčů, jak je hladový a jak by chtěl být úspěšný. Co nejdříve, už v příští kvalifikaci.
Dokážete to?
Pokusíme se o to. Týmovým duchem i třeba tím, že se inspirujeme příkladem Islandu.
