Článek
Jakub Mareš před utkáním na hřišti Legie.
Jakub Mareš v dresu Zaglebie Lubin
Jakub Mareš v souboji o míč při utkání s Jagiellonií.
Při debutu v polské lize jste před dvěma měsíci proti Legii dvakrát skóroval, nyní jste zařídil výhru. Motivoval vás tolik střet s favoritem soutěže?
Celému mužstvu vyhovuje, když nastupuje proti soupeři, který chce hrát fotbal. Máme dost prostoru, můžeme podnikat brejky. Že se proti Legii daří zrovna mně, je spíše náhoda. I když i tentokrát jsem měl dost šancí, abych skóroval. Každopádně i tak byl zápas jedním z mých největších fotbalových zážitků kariéry.
Využili jste velkého tlaku, který je na Legii vytvářen?
Věděli jsme, že by bylo dobré držet bezbrankový stav. A když po dvaceti minutách nedokázali domácí skórovat, diváci začali pískat. Navíc každý náš brejk byl skutečně nebezpečný, tudíž jsme drželi domácí v neustálém napětí, nemohli hru úplně otevřít.
Během jara už jste vstřelil čtyři branky, na dvě jste přihrál. Dodává vám osobní bilance hodně sebedůvěry?
Jsem spokojený. Našel jsem v Polsku parádní prostředí. Stadióny, zázemím, propagací, zájmem o fotbal jsem se ve srovnání se Slovenskem posunul do zcela jiné dimenze. Myslím, že i v Česku bychom se mohli v řadě věcí přiučit. Co se týče mojí produktivity, podílím se na většině gólů, které vstřelíme, což mě těší. Trenér o mě moc stál, věří mi a dává mě na hrot, což je můj post. Nechám pro něj na hřišti duši.
Panuje v klubu velké nadšení ze série osmi zápasů bez porážky?
Bylo tam hodně remíz a bodové konto tudíž narůstalo pomalu. Není optimální sbírat bod po bodu. Máme určitý cíl, k němuž se upínáme. Týmy z čela ligové tabulky ještě pořád figurují ve zdejší pohárové soutěži, tudíž i Zaglebie má šanci dostat se pohárové Evropy. Doufáme, že se protivníci takříkajíc vymlátí mezi sebou, my budeme vítězit a vybojujeme Evropskou ligu.
Poprvé v kariéře zažíváte systém soutěže, kdy se liga rozdělila na skupinu o titul a o záchranu. Líbí se vám formát, který uplatňují v Polsku?
Jsem přesvědčený, že pro diváky jde o hodně atraktivní záležitost. Vidí nejlepší týmy v přímé konfrontaci. V minulosti se tady navíc body po základní části dělily na polovinu, což se zrušilo. Ale možná minulá varianta dodávala soutěži ještě větší atraktivitu. Každopádně my jsme vstupovali do nadstavbové části z osmé pozice a pořád máme šanci na Evropu. Navíc s vědomím, že nám nehrozí sestup, hrajeme mnohem klidnější a tudíž i pohlednější fotbal.
Na podzim jste vstřelil dvanáct ligových gólů za Slovan Bratislava, na jaře čtyři v polské nejvyšší soutěži. Prožíváte nejlepší sezónu kariéry?
Je vydařená, ale ještě není konec, tudíž je brzy na hodnocení. Když jsem přestupoval z Dukly do Ružomberoku, všichni mě odepisovali, že jdu na Slovensko kariéru dohrát. Vstřelil jsem čtrnáct branek, mířil do Slovanu a zase jsem slyšel, že já nemohu v takovém klubu uspět, protože je pro cizince a lepší hráče. Za podzim jsem dal dvanáct gólů. Když jsem přestupoval do Polska, všichni tvrdili, že jde o soutěž, v níž nemohu uspět a prosadit se. Ale hraju dobře. A užívám si to. Je hodně důležité, že mi trenér věří. Odlehčuje mi nohy, když na mně staví a pokud se něco nepodaří, podrží mě To je pro psychiku děsně důležité.
