Článek
V čem to bylo psychicky náročné? Že jste byli tak blízko finále?
Taky. Vidina finále poté co Baník strašně dlouho v semifinále poháru nebyl. Jsme rádi, že jsme zvládli i tohle a do Jablonce se nám teď pojede líp.
Vítězná střela byla tečovaná, viděl jste prostor v chumlu hráčů před brankou?
Vůbec ne. Byl tam odražený balon, nechtěl jsem nějak rozmýšlet, prostě jsem to napálil a dobře mi střela sedla. I kdyby to obránce netečoval, tak by s tím měl gólman taky problémy. Nemohl zareagovat, šlo mu to do protipohybu. Trošku štěstí se taky konečně obrátilo k nám.
Hráči Ostravy se radují z prvního gólu.
Bohemku jste takřka nepustili do zakončení. Byla precizní obrana základem výhry?
Je to tak, ale ani my jsme neměli moc šancí, bylo to hlavně boj ve středu pole. Tam jsme to zvládli a hru kontrolovali a k ničemu je nepustili.
Před časem jste vypadl ze základní sestavy. Jsou ty dva góly povzbuzením?
Samozřejmě, je to povzbuzující. Je tady ale patnáct dvacet kluků, každý chce hrát v základu a někdy hraje ten, jindy ten. Je to o tom přijít a pomoct týmu. Jsem rád, že se to povedlo v obou zápasech.
Zažil jste s Baníkem těžké časy ve druhé lize, jaké to je být ve finále poháru, hrát před vyprodaným stadionem?
Musím říct, že i když se v Ostravě hrála druhá liga nebo o sestup, tak chodilo hodně lidí. Být to jinde, je tam poloprázdný stadion. Je to krása, že můžeme bojovat o evropské poháry v lize i v Českém poháru. Musíme si toho vážit a pokračovat v tvrdé práci dál. Jsem rád, že to tak je.
Není to teď trochu jako ze snu poté, co jste minulou sezonu hráli o záchranu?
Sen by byl vyhrát titul. Třeba. Ale hezky postupně, takhle je to ideální, hrát do šestého místa, prát se o poháry a třeba za rok to může být o tři čtyři příčky výš.
