ANALÝZA: Sestavu netrefil. Pak ale tahy Koubka vyšly, Chaloupek se dere do základu

Tak na to pojďme hezky od píky. Nebylo překvapením, že od úvodu doplnil legionáře Ladislava Krejčího s Robinem Hranáčem ve stoperské trojici zkušený Tomáš Holeš. Utkání ho ale nezastihlo v ideální pohodě. Z defenzivní trojky byl nejslabší. Určitě umí zahrát lépe. Jeden jediný vyhraný souboj (vzdušný), směrem dozadu nic navíc…

Koubek reagoval. Holeš už do druhého poločasu nenastoupil, místo něj vyběhl klubový kolega ze Slavie Štěpán Chaloupek. A skvostnou formu si stále ještě mladý, třiadvacetiletý stoper přenesl i do nároďáku, v němž nastoupil teprve podruhé. Při porovnání celkových čísel je třeba zmínit, že oproti Holešovi odehrál Chaloupek půlhodinu navíc. Ale hovoří jasně. V soubojích dominoval, zachytil tři soupeřovy přihrávky a o poznání aktivnější byl i ve výstavbě útoku. Byť pouhým okem bylo znát, že některé pokusy o kolmé přihrávky mu nevyšly, alespoň ukázal odvahu.

Návrat Vladimíra Daridy do nároďáku byl vděčným příběhem, pětatřicetiletý záložník díky skvělé sezoně v Hradci Králové oblékl dres se lvíčkem na hrudi téměř po pěti letech. Koubek ho přemlouval, měl vizi, že Irsko přehraje kombinačně. Nepovedlo se. Darida nešťastným faulem zavinil penaltu, z níž vstřelil Troy Parrott první gól utkání. Vyhrál jediný souboj, zachytil jednou přihrávku. Směrem dopředu se chybějící invencí svezl s celým nepovedeným úvodním poločasem. Občas (pro něj dosti nezvykle) působil nejistě i v rozehrávce. Proto už druhou půli sledoval z lavičky.

„Pásku mi vzít můžou, srdce ne,“ bědoval v pozápasovém rozhovoru Tomáš Souček. Trefně. Bývalý kapitán nahradil Daridu a stejně jako u dvojice Holeš-Chaloupek platí, že měl k dispozici půlhodinu na place navíc. Rozdíl v absolutních číslech je ale i tak dost vypovídající. Do nakopávané, v níž se duel s Iry zvrhl, byl vhodnějším typem „šestky“. Získal pět balonů, ovládl totožný počet vzdušných soubojů. Fyzické parametry, jimiž v porovnání s Daridou disponuje, dokázal prodat. A pomohl k tomu, že se nervózní večer v Edenu proměnil v euforii. I suverénně proměněnou penaltou v rozstřelu.

I další borci, kteří přišli na plac z lavičky, hru oživili. Trápícího se Tomáše Chorého nahradil Mojmír Chytil, jenž působil o dost živějším dojmem a navrch byl dost platný i při obranných standardkách. Sešívaný kolega Michal Sadílek (krom nepovedeného odkopu v úvodu) do utkání také vtrhl ve velkém stylu, což korunoval perfektním centrem před vyrovnávacím gólem kapitána Ladislava Krejčího.

Z volného kopu. Pro který si, lidově řečeno „došel“, další žolík. Adam Karabec z Lyonu tentokráte nepředvedl žádný geniální pas, ale za to dřel. Byť má spíše pověst hračičky, utkání dohrával víceméně na wingbeku. Za necelých 40 minut na place stihl vyhrát šest (!) soubojů, vybojoval dva fauly. Po jednom z nich následoval Sadílkův dokonalý centr a klíčová trefa na 2:2.

Ano, ještě jeden náhradník zbývá. Jan Kliment v prodloužení zabral místo Pavlu Šulcovi, ve hře nijak výrazný nebyl. Ale ukázal odvahu, vzal si poslední penaltu. A perfektní ranou do šibenice přiblížil český nároďák vysněné účasti na mistrovství světa.

Trenér Koubek při své premiéře na lavičce reprezentace netrefil základní sestavu optimálně, o tom není třeba dlouze polemizovat. Ale každá z následných personálních změn mu vyšla, vždyť si všichni náhradníci odvedli své.

A takový Štěpán Chaloupek? Ten si takřka bezchybným výkonem dost hlasitě řekl o flek v základu pro úterní mač s Dány. Pro ten, který může zaručit českým fotbalistům letenky na mundial.