Článek
„Tehdy jsem trénoval v žácích u nás na vsi. Fotbal hráli i oba bráchové. A s tátou jsme jezdili pravidelně do Zlína na fotbal i hokej. Hráli jsme oba sporty, které jsou ve městě nesmírně silné a navzájem velmi propojené. Kluby si vycházejí vstříc, fyzioterapeuti či maséři si pomáhají. Jsme taková jedna velká rodina," vykládá Páník.
Tehdejšímu Gottwaldovu zajistil vítězství v penaltovém rozstřelu mladičký Zdeněk Nehoda, jenž podle tehdejších pravidel kopal všech pět pokutových kopů. Triumf v soutěži znamenal start v předkole Poháru vítězů pohárů proti irskému FC Bohemians, přes který se český klub prodral do hlavní soutěže, kde narazil na PSV Eindhoven. „Byl jsem na tom zápase, dobře si ho pamatuji. Stejně jako hráče, kteří nastoupili. S některými jsem dokonce později hrál a dosud jsme v kontaktu," vypravuje Páník.
„Sedmačtyřicet let je strašně dlouhá doba. Evropské poháry se vlastně od té doby v městě nehrály. I proto chceme ve finále uspět a trofej pro Zlín získat," říká odhodlaně Páník. Zlín totiž následně nikdy už žádnou tuzemskou trofej nevyhrál, jen se dvakrát epizodně předvedl v již neexistujícím letním Intertoto Cupu.
Posílí tým dvě výhry z Prahy?
Šanci si uchoval přesto, že start jara nebyl pro Ševce, jak je klubu přezdíváno, nijak oslnivý. Vždyť na vítězství v ligové soutěži čekal tým až do minulé soboty, kdy urval tři body na hřišti Bohemians 1905. O to víc triumfem na Slavii šokoval. „Náš úspěch byl postavený na pracovitosti mužstva, kterou jsme uplatnili už proti Bohemians. Dva vítězné zápasy z Prahy nás určitě posílí do zbývající části jara," věří Páník.
K pokoření Slavie, která přitom do úterního duelu vstupovala posílena sérií čtyřiadvaceti zápasů bez prohry, bylo klíčové vstřelit vedoucí branku. „Slavia pak musela více otvírat obranu a míče nakopávat. Naši stopeři byli skvělí, měli jsme i potřebnou dávku štěstí," říká Páník. „Navíc silná mužstva mají určitý způsob hry, od něhož neustupují. My se dokážeme připravit takticky a eliminovat jejich sílu. A když vstřelíme první gól, jsme ve velké výhodě. Jsme typem mužstva, které hraje raději se silnými soupeři než se slabšími," přesvědčuje zlínský trenér.
Odmítá, že by se nyní jeho tým zaměřil výhradně na domácí pohárovou soutěž a ligový finiš odsunul na vedlejší kolej. „Chceme vyhrávat na všech frontách. Zvláště proto, že na vlastním stadiónu jsme divákům něco dlužní. Proto se budeme maximálně koncentrovat na sobotní duel. A až přijde na řadu pohár, věnujeme všechnu pozornost úspěchu v něm," odkrývá filozofii Páník.
Nijak přitom neřeší, jak velké zadostiučinění pro něj představuje postup do finále z hlediska osobního. Vždyť podle zákulisních tvrzení měl být v případě ligové prohry na hřišti Bohemians 1905 bez práce. A teď je jediný pohárový duel od zlatého zápisu do klubové historie.
„Největší odměnou pro mě je, že to kluci nezabalili a dřeli. Protože moje setrvání je vlastně odezva hráčů, z nichž mnozí dřeli i v době, kdy nebyli v základní sestavě. A teď slaví vítězství nad Slavií. A největší odměnou pro každého nejsou finance, ale euforie z výhry. Kvůli té všichni dřeme. Ať už hráči, nebo trenéři."
