Článek
„Mojí metou bylo alespoň jednou za kariéru se dostat do reprezentace. Myslím, že stejně přemýšlí každý hráč. Snad dostanu prostor se ukázat a nepůjde o jedinou epizodu," doufá Doležal, který v jedenácti ligových startech letošní sezony vstřelil sedm branek.
„Když se liga rozjela, dal jsem pár gólů. Doufal jsem, že si mě v reprezentaci všimnou. Jenže pak přišlo zranění," připomíná Doležal, že se při utkání Evropské ligy v Rennes zranil.
Prognóza lékařů byla zdrcující. Kvůli natrženým vazům v kotníku měl mít šest týdnů klidu. „Byl jsem hodně mrzutý, když jsem se zranil. A jakmile jsem se dozvěděl diagnózu, bylo to ještě horší. Navíc jsem si říkal, že jestli šest týdnů nebudu nic dělat, pořádně přiberu," vypravuje Doležal.
Paradoxně mu pomohli spoluhráči dobrými výsledky. „Motivovalo mě, když jsem viděl, jak se jim daří. A taky medicína. Nechal jsem si do kotníku píchnout krevní plazmu. Za týden a půl byla bolest pryč. Dalších sedm dnů jsem cvičil, záhy začal s běháním a zapojil se do tréninku. Výrazně jsem návrat uspíšil," lebedí si Doležal.
Po dvou půlhodinových střídáních naskočil v úvodu listopadu do utkání s Dukou v základní sestavě a vstřelil gól. Před duelem Evropské ligy v Astaně mu pak spolubydlící Michal Trávník zvěstoval, že si vystřílel místo mezi reprezentačními náhradníky. „To jsem začal tajně doufat v nominaci," přiznává Doležal. „A jablonecký trenér Rada si mě dobíral, že to snad není možné, abych já byl v reprezentaci," vypravuje s úsměvem.
Nicméně v prvním výběru pro duely v Polsku a se Slovenskem nefiguroval. Když tedy v neděli dvěma góly přispěl k výhře nad Bohemians, sedl do auta a vyrazil za ženou na Hanou. „Když jsme letěli do Astany, manželka s půlročním Adamem jela na Moravu, aby synka viděli i dědové a babičky. Dostali jsme tři dny volna, tak jsem si chtěl užít rodinu."
Jenže když ukrajoval první minuty z 360 kilometrů dlouhé cesty, zavolal trenér Šilhavý, aby se Doležal v pondělí hlásil v Praze na srazu. „V deset večer jsem byl v cíli. V pondělí ráno v pět jsem vstal, odvezl ženu se synem do Jablonce a vyrazil za reprezentací. Ani jsem nevěděl, co si sbalit," culí se Doležal.
S trenérem Šilhavým se potkal v Jablonci. V sezoně 2014/15 pod nynějším reprezentačním koučem vstřelil sedm ligových branek, tři další přidal v poháru. Během dalšího podzimu pak zaznamenal po třech brankách v lize i poháru. „Přitom jsem neměl jisté místo v základu. Hlavně v druhé sezoně. Tehdy přišel Standa Tecl a Tomáš Wágner, kteří dostávali přednost. Ale pracovitostí a píli jsem se dostal do sestavy. Prostě jsem byl dost trpělivý," vysvětluje Doležal.
Doufá, že při nynějším shledání s trenérem Šilhavým znovu přesvědčí o přínosu pro tým. „Ještě před dvěma týdny bych svoje spojení s reprezentací považoval za vtip. Ale teď jsem tu a chci si vybojovat i další pozvánku. Nejsem nejmladší, ale zase ještě nejsem tak starý," bere vše s nadhledem Doležal.
