Článek
Stejný tvrďas a brousek jako před lety, když jste ještě hrával, co trenére?
Ale to ne, s Márou jsme byli domluveni, že si to rozdáme jako za mlada. Takže žádný faul, žádná červená, kterých jsem si jako hráč užil dost a dost. Rozhodčí to viděl jasně, a dost možná chtěl dát Márovi žlutou za simulování.
Jak je vidět, bavili se nejen diváci v ochozech, ale i vy na hřišti...
Ale o to jde přece na Silvestra především. Potkat se s kamarády, popřát si přímo na hřišti vše dobré do nastávajícího roku.
Co si přejete vy sám?
Aby se co nejvíce našich hráčů působících v zahraničí objevovalo v základních sestavách svých týmů a pravidelně hráli. Prospělo by to jim i reprezentaci.
Trenér Jaroslav Šilhavý během tréninku fotbalové reprezentace před utkáním Ligy národů se Slovenskem.
Vlastimil Vacek
Na sebe nemyslíte? O pokračování úspěšného tažení národního týmu nemluvíte?
Samozřejmě, mým velkým přáním je, abychom zvládli evropskou kvalifikaci a postoupili na EURO 2020. Stejně tak ale přeju našim klubovým celkům na evropské scéně úspěchy. Evropa se přesvědčila, že v nich máme dobré hráče a že naše týmy mohou hrát v pohárech důstojnou roli.
Když jste v září přebíral národní tým topící se v bídě a marasmu, věřil jste, že ho z panující mizérie tak rychle vyvedete?
Nebylo a není to tom, zda já věřím či nikoli. Podstatní byli hráči. Jejich snaha a ochota dokázat, že to s českým fotbalem není tak špatné, jak se po zápasech s Ukrajinou a Ruskem mluvilo a psalo.
Vy jste u toho ovšem byl a utvrzoval v nich zmiňovanou ochotu a vůli.
Ale to je přece jako v životě. Když se do nějaké práce pouštíte, přejete si v ní být úspěšní.
To přání vás provází nejspíš na pomalu každé štaci, kam přijdete.
Pravdou je, že jsme převzali Liberec a hned první rok prakticky z ničeho nic udělali titul. Ve Slavii jsme mužstvo rovněž převzali ve chvílích, kdy situace nebyla růžová, a byl z toho titul také.
Trenér Jaroislav Šilhavý a asistent Jiří Chytrý na lavičce před zápasem v Trnavě.
Vlastimil Vacek
Šilhavého karma?
Proč hned taková slova a příměry? Nemyslím, že by reprezentační proměna spočívala jen v mém příchodu, v tom, že přišel Šilhavý a začalo se trénovat a hrát jinak, že by volil jiné tréninkové metody.
V čem tedy spočívala?
Šlo to přirozeně. Příležitost dostali třeba Pavelka či Čelůstka, do mužstva se vrátil Dočkal, který se projevil jako skutečný lídr a týmu obrovsky pomohl.
A k tomu umná chemie, která se do atmosféry v národním mužstvu také promítla.
Další hodně skloňované a omílané slovo. Mnohem podstatnější ale bylo, že celý tým chtěl dokázat, že předchozí výkony a zápasy nebyly dobré. Pak jde všechno lépe.
I proto, že jste dokázal s hráči mluvit a přesvědčit je, že nastal čas, kdy se musí reprezentace zase zvednout? Ostatně, toho si oni sami cenili nejvíc...
Pohybuji se ve fotbale už hodně dlouho, všichni mě znají a ví, jaký jsem. Vzájemná důvěra hrála pochopitelně velkou roli, komunikace také. I třeba to, že s hráči jednám jako rovný s rovným, čehož si asi cenili.
Zmínil jste se o prvním roce v Liberci a titulu, který jste s ním získal, připomenul Slavii a mistrovskou korunovaci, kterou jste s ní rovněž v prvním roce zažil. Teď jste prvním rokem u reprezentace, takže ...
Jako že bych si s ní měl přát také titul? Ne, to by bylo moc odvážné. Chtěl bych pokračovat v tom, co jsme nastartovali, a proto budu spokojený, když se nám podaří postoupit na EURO. Až pak mohou třeba přijít další kroky.
