Článek
Vedete reprezentace do dvaceti a jednadvaceti let. Kolik hráčů ze stříbrné dvacítky z roku 2007 máte k dispozici?
Jedná se o hráče narozené v roce 1988 a mladší. Z věkových důvodů jsou další pryč. Z hráčů, kteří byli na mistrovství světa, mám k dispozici Pekharta, Suchého, Mazucha, Gecova, Mičolu, Dohnálka a Valentu.
Sledujete i ostatní hráče, kteří tehdy byli v Kanadě?
Samozřejmě se zajímám o to, jak si vedou ve svých klubech.
Jak se z vašeho pohledu uplatnili?
Především musím říct, že se jednalo o kolektivní úspěch, protože kluci tam vytvořili perfektní partu, která táhla za jeden provaz. Odjížděli jsme v tichosti, upřímně řečeno, moc se nám nevěřilo. Vraceli jsme se s medailemi a pro ty kluky se najednou otevřely nové fotbalové obzory. Na každém pak bylo, co z toho dokáže fotbalově vytěžit. Někomu se to povedlo víc, jiným třeba méně, ale pořád jsou mladí. Nejvíc se prosadil Fenin, jenž střílí góly v bundeslize a je i v reprezentačním áčku. Ostatním se v zahraničí tolik nedaří. V naší nejvyšší soutěži bych nejvýš vyzdvihl Suchého. Ve Slavii hraje pravidelně a výkonnostně roste. Dobře si v lize vedou i další. Jandu přibrzdilo vážné zranění, ale znovu se vrací.
Někteří ale nehrají, především ti v zahraničí...
Právě. Třeba Mazuch by potřeboval hrát, půl roku teď sedí Šimůnek. Kalouda se po přestupu do CSKA také zatím neprosadil. Je to škoda. Především ti, kteří přestoupili do špičkových týmů, musejí bojovat s velice silnou konkurencí, na což nebyli zvyklí.
Myslíte si, že odcházejí příliš brzy?
To je těžké... Vidina velkých klubů a peněz je lákavá. Když českému klubu nabídne zahraniční třeba sedmdesát a víc miliónů korun, neodolají. Hráči pak odcházejí hodně mladí a obtížně se prosazují. Zní to paradoxně, ale je to daň za úspěch českého mládežnického fotbalu.
Radíte jim, aby zůstali?
Já jim nemohu radit. Mohu říct svůj názor, ale na ten nemusejí brát ohled. Myslím si, že kdyby zůstali alespoň do jednadvaceti nebo i o rok déle, prospělo by jim to. V naší lize by odehráli víc zápasů a odcházeli by zralejší.
