Článek
„Je jednoduché na Radu všechno hodit, protože se najde viník a zase na čas se zamaskuje panující mizérie. A ti, kteří jsou za ni zodpovědní, se budou chechtat a dál si mastit kapsy,“ hořce konstatuje internacionál Stanislav Levý.
Nejdřív fotbal, až potom peníze
Kde všechno začalo? Kdy se náš fotbal začal bořit do bahna? Kdy ho jako zhoubný nádor začal dusit mamon peněz, jenž byl povýšen nade vše?
„V momentě, kdy odešel poslední muž, který mu vládl pevnou a tvrdou rukou. Ať si na bývalého bosse Chvalovského má kdo chce jaký názor, jedno mu nikdo upřít nemůže – za jeho éry byl fotbal na prvním místě a teprve poté následoval finanční profit. On si jako poslední uvědomoval, že jedině když budeme hrát dobrý fotbal a reprezentace bude mít úspěchy, přijde adekvátní finanční profit,“ tvrdí někdejší reprezentant a poté trenér Stanislav Levý.
Hodnoty se úplně převrátily
„Jakmile Chvalovský padl, hodnoty v českém fotbale se úplně převrátily. Od zodpovědnosti dává každý ruce pryč, zato se každý snaží urvat, co se dá. Výhody a peníze především. Samozřejmě že pro sebe, protože fotbal je funkcionářskou suitu a drtivou většinu všelijakých sportovních ředitelů, manažerů a agentů už dávno na druhém místě,“ netají Levý znechucení nad panujícími poměry.
„Všechno je naruby. Vládu vzali do svých rukou obchodníci, jimž jde o peníze a na fotbale jim absolutně nezáleží. Rovnice fungující ještě na přelomu tisíciletí se prostě pochroumala a teď jen žasneme, jaké následky to má.“
Pravomoci, ale i zodpovědnost
Nejen Stanislav Levý, ale i drtivá většina expertů, jež Sport.cz oslovil, poukazují na to, že už osmým rokem chybí českému fotbalu tvrdá ruka. „Pevná, respektovaná presona udržující ve fotbale pořádek, ale zároveň také připravená a ochotná nést odpovědnost. Všelijakých rádoby mocných se našlo, ale od odpovědnosti dávají všichni ruce okamžitě pryč. V klubech, u národního mužstva zrovna tak,“ ví někdejší hráč pražských Bohemians a berlínských klubů Blau Weiss a Te-Be Stanislav Levý z vlastních zkušeností, o čem mluví.
„Proč to třeba momentálně ve Slavii funguje a klape? Trenér Karel Jarolím má nejen všechny pravomoci, ale zároveň i zodpovědnost!“ klade si řečnickou otázku a sám si na ni odpovídá. „V drtivé většině německých klubů je to stejné. Jenže u nás vládnou obchodníci a lidoví vypravěči, kteří ve fotbale nikdy nepůsobili, což je další z příčin kolapsu, v němž se reprezentace zmítá. “
Průměrní hráči nejsou vůdci
Reprezentace a její pád do hlubokého průměru je samozřejmě na očích a vzbuzuje tudíž nejvíc emocí, jenže zhoubné kořeny zasahují už i mládež. „Jakési výsledky sice stále ještě děláme, ale to jen za cenu nasazení a drilovaných standardních situací už od žákovských kategorií. Fotbalovostí ale za Evropou zaostávají už i ti malí kluci, což si také nechceme přiznat. Natož pak abychom si přiznali, že základna českého fotbalu není tak velká a silná, aby pravidelně vychovávala generaci hráčů kalibru Nedvěda, Poborského, Šmicra, Kollera,“ varuje Stanislav Levý, jenž úpadek registruje i mezi fotbalovou mládeží.
„I proto máme v reprezentaci až na jednu dvě výjimky průměrné hráče, kteří sice v předních zahraničních klubech hrají, ale představují tam jen kamínky potřebné k vytvoření celkové mozaiky. Nikdo z nich však není a nebude vůdčím typem schopným vládnout v klubu a našem národním mužstvu.“
Padá se rychle, návrat však trvá dlouho
Fotbal je v hluboké krizi, ale ještě je čas propad zastavit. „Kvalitní odborníci u nás jsou a i když už je pomalu pět minut po dvanácté, měli by dát rozum, vědomosti a síly dohromady, abychom z pracně vydřených pozic neustoupili ještě víc. Zpátky se totiž budeme vracet strašně těžko a hlavně dlouho,“ apeluje Stanislav Levý a jedním dechem dodává: „Tím myslím reprezentaci, která musí o svou postupovou šanci bojovat, dokud existuje, tím ale narážím na celý český fotbal. Pokud ale nenaplníme zmiňované premisy, pokud nepostavím fotbal před obchod a peníze, pád nezastavíme a skutečně se záhy dostaneme na úroveň Maďarska či Rakouska.“
