Článek
Během minulého víkendu jste porazili 2:1 Galatasaray Istanbul. Udělali jste ziskem tří bodů klíčový krok k titulu?
Nejtěžší nás teprve čeká. Proti Galatasaray jsme měli obrovskou kliku, neboť celý zápas nás soupeř disponující obrovskou ofenzivní silou. přehrával. Arda, Kewell, Milan Baroš, to je strašný válec. Navíc předešlá domácí utkání se nám příliš nevydařila, neboť jsme třeba prohráli s Fenerbahce. Proto jsme byli pod velkým tlakem a nehráli jsme příliš oslnivý fotbal. Venku se nám hraje snadněji.
Neříkejte, že jste si vítězství v derby posouvající vás k tureckému titulu takřka na milimetry řádně nevychutnali?
Po zápase jsme se vážně ani moc neradovali. Všichni si totiž mysleli, že Sivasspor ztratí a my budeme titul slavit před vlastními fanoušky. Atmosféra byla proto rozpačitá, ale pak jsme si uvědomili, že jsme zvládli důležitý zápas a vše máme ve své moci, takže nakonec panovala dobrá nálada.
Dostal jste se do souboje i s Milanem Barošem, který je oporou Galatasaray?
Milan je ve velké formě. Při nástupu byl hodně nažhavený, dělal si srandičky. Při zápase jsme ho zdvojovali, chvílemi ztrojovali a stejně jsme měli velké problémy ho uhlídat. Hrál fakt skvěle. Je k nezastavení. Jeho pohyb je neuvěřitelný. Měl dvě obrovské šance, ale naštěstí pro nás je nedal. Měli jsme spolu pár ostřejších střetů, ale nebylo to nic, kvůli čemu bychom se spolu nebavili. V týdnu jsme zašli na večeři.
Jak tvrdé vaše vzájemné střety byly?
Jednou odletěl až na panel z reklam. V druhém poločase mi zase v jednom souboji dal loktem, takže jsme na sebe něco zakřičeli, ale po zápase jsme byli v klidu.
Zbývá poslední zápas. Pochybuje někdo, že v Denizlisporu nezvítězíte a titul slavit nebudete?
Soupeř je už zachráněný, takže mu sice o nic nepůjde, ale jsem si jistý, že naši konkurenti budou hráče Denizli motivovat a tudíž nás čeká hodně těžký zápas. A navíc třeba Galatasaray nechce, aby byl mistr z Istanbulu. Bude to pěkná divočina.
Komu by titul připadl v případě bodové shody?
V Turecku rozhodují vzájemné zápasy, ale oba naše duely se Sivassporem skončily remízou jedna jedna, tudíž by na řadu přišlo skóre, které máme v tuto chvíli o dva góly lepší. Pokud by došlo na úplnou shodu, určí šampióna dodatečný dvojzápas.
Co by pro vás zisk tureckého titulu společně s vítězstvím v tamním poháru znamenal?
Byl by to největší úspěch mojí kariéry. Ale ještě neslavím a euforii nepropadám. Vím, jak jsme minulou sezónu zpackali boj o titul se Spartou, byť jsme ho měli hodně blízko. Je to pro mě hodně velké memento, i když nám chybí jen minikrůček.
Už teď ale můžete sezónu hodnotit jako úspěšnou, protože jste vyhráli Turecký pohár...
Chtěl jsem na startu jara získat alespoň jednu trofej. A triumfem v poháru mám vlastně splněno. Ale když jsme blízko, chci i druhou zlatou medaili. I kvůli fanouškům, protože ti byli při posledním utkání fantastičtí.
Po nevydařeném podzimu s vámi nikdo jako s možným králem ligy nepočítal. Jak velké by bylo zklamání, pokud by prvenství v lize uniklo?
Teď už by se ztráta titulu hodnotila jako neúspěch. Po podzimu jsme ztráceli a byli šestí. Ale po výborném jaru si nikdo nepřipouští, že bychom titul neudělali. Pro nás může být výhoda, že hrajeme venku. Alespoň se trošku otupí obrovský tlak.
Zažil jste už někdy takovou situaci?
Tlak je na nás obrovský. Ze všech stran. Třeba se Spartou jsem zažil boj o titul také, ale srovnávat to absolutně nelze. Fanoušci by těžko snesli, kdybychom titul nezískali. Teď po vítězství nad Galatasaray jezdili na autobusech, na autech, prostě blázinec... Všechno ještě umocňuje skutečnost, že můžeme získat double.
Mezi vašimi příznivci určitě panuje velká euforie. Můžete vyrazit do města aniž byste se octl ve spárech fanoušků?
Když se vyhrává, tak je vycházka možná, při prohrách by to bylo horší... Ale vážně. Besiktas je v evropské části Istanbulu a já bydlím v té asijské, tudíž jsem relativně v klidu. Ale když si chci vyjít na evropské straně, tak zásadně chodím jen v čepici a stejně mě brzy fanoušci odhalí. Jakmile vás vidí jeden, nabalí se další. Chtějí si plácnout, žádají o podpis, o kartičky, o dres, o fotografii. A to jsem obránce. Třeba Filip Hološko jako útočník to má mnohem horší.
Změnil trenér Mustafa Denizli něco ze zaběhnutého koloběhu v závěru ligy?
Snad jen to, že jsme bydleli v hotelu v centru města a měli soustředění už dva dny před zápasem. Jinak do nás lije sebevědomí jako vlastně celé jaro. Když jsme prohráli v lize s Fenerbahce, tak říkal, že jde o dobrou prohru. Přesvědčoval nás, že nám takové zakolísání neublíží, spíše poučí. A porazili jsme je ve finále poháru. Je hodně zkušený. Pořád dokola říká, že titul vyhrajeme. On to dokázal už s Galatasaray a Fenerbahce, ale nikdy neměl double. Takže ten titul prostě udělat musíme. Kvůli němu!
Čím si vysvětlujete, že Besiktas válcuje Fenerbahce i Galatasaray?
Máme hodně vyvážený tým, který hraje týmově a spoustu zápasů vybojoval silou kolektivu. Naopak Fenerbahce a Galatasaray mají drtivou sílu v ofenzivě. V těch klubech jsou velká jména, velké hvězdy. Takže soupeře ničí hlavně svojí produktivitou. Ale v obraně jsou slabší.
V nominaci národního týmu na přátelské utkání s Maltou jste se neobjevil ze zdravotních důvodů. Co přesně vás trápí?
Ze zad mi vystřeluje bolest do zadního stehenního svalu, obratle mi zřejmě tlačí na nervy, což je hodně nepříjemné. Už pár týdnů netrénuji, jenom hraji. Vždy před zápasem dostanu injekci do zadku proti bolesti a jdu na plac. Po zápase jsem pak dva dny úplně tuhý. Ale teď už prostě hrát chci. Vidina medaile je silnější než bolest.
Z čeho vaše problémy vznikly?
Za poslední tři roky jsem vlastně neodehrál sezónu, během které bych nebyl zraněný. Tudíž jde zřejmě o důsledek velké zátěže. Když jsem minulý zápas vynechal kvůli kartám, tak se můj stav hned o moc zlepšil.
Takže vůbec netrénujete? Absolvujete jen předzápasovou přípravu a naskočíte až do utkání?
V této fázi už máme tréninky spíše lehčího charakteru. Hraje se nohejbal, bago nebo jen lehce na dvě branky. Spíše relaxujeme, regenerujeme a snažíme se vše vyladit do takové pohody, abychom o víkendu slavili titul.
