Článek
„Nejsem módou ani svým vzhledem nijak zvlášť posedlý, pro mne to je něco přirozeného. Jsem od přírody hezký... To je samozřejmě vtip, protože všechno je důležité, dobrý vzhled, oblečení, vůně. Ta není jen pro ženy. Všichni rádi vidí dobře oblečeného člověka, ať je to muž, a nebo žena. Je to součástí naší kultury a rozdíl dělají právě ty detaily," řekl mimo jiné v rozhovoru.
Na Juventus nešetřil slovy obdivu. „Juventus má velmi dobré mužstvo, byl jsem pozitivně překvapen i přístupem hráčů, jsou to velcí profesionálové. Tady se maká celý trénink naplno. Žádný den pro mne ještě nebyl lehký, že bych si odpočinul," přiznal. Juventus si prý vybral proto, že projevil největší a nejopravdovější zájem.
„Nebylo nijak těžké se rozhodnout. S Realem jsem vyhrál vše, co se dalo a Ligu mistrů bych chtěl vyhrát i s Juventusem. Potřeboval jsem novou výzvu. Samozřejmě prvním cílem je titul a domácí pohár. Uvidíme, jestli se podaří všechno splnit, ale mužstvo je tady opravdu kvalitní," pravil.
Příjemně ho překvapil i přístup spoluhráče Cuadrada, který mu přenechal dres s číslem 7. „Všichni vědí, že mám k tomuhle číslu svůj specifický vztah, je součástí mého image. Bylo jen na Cuadradovi, jak se rozhodne. On přišel a řekl mi, že je pro něj ctí mi toto číslo přenechat," řekl s uznáním ke spoluhráči Ronaldo.
Na dotaz, že dal právě Juventusu jeden z nejkrásnějších gólů nůžkami, odpověděl: „Asi to byl můj vůbec nejhezčí gól, ale nikdo mi tady nic nevyčetl, nebo nepřipomněl. Vždyť už po jeho vstřelení tleskali i domácí fanoušci. Rád bych takový gól, nebo hodně krásný dal i v dresu Juventusu. Opravdu se tu cítím už po tak krátké době šťastný," zdůraznil.
O rodině mluví zcela výjimečně... „Nejstarší osmiletý Cristiano už hraje fotbal. Dvojčata jsou ještě malá a dceři není ani rok. Moc bych si přál, aby z něj byl fotbalista. Ale rozhodnutí bude na něm. Věřím, že bude po mně. Když mi bylo jedenáct nebo třináct let, snil jsem o tom, že budu dobrým fotbalistou, to se mi splnilo. Tehdy jsem také opustil rodinu a musel se o sebe starat v novém prostředí. Učil jsem se sám, naučil jsem se dobře anglicky. Když jsem přestoupil ze Sportingu do Manchesteru United, staral se o mne kouč Alex Ferguson jako o svého syna. To mi pomohlo a všechno, co jsem prožil, mě zocelilo. Nemyslím si, že bych byl nejtalentovanější, určitě tu byli i šikovnější kluci, ale chcete-li být úspěšný, musíte se maximálně obětovat, a to každý nedokáže," konstatoval fotbalista, jehož druhým nejoblíbenějším sportem, který si zahraje, kdykoliv má příležitost, je stolní tenis.
