Článek
V uplynulých dvou týdnech jste se blýskl čtyřmi góly. Užíváte si to?
Je fajn, že se mi teď střelecky daří. Jen škoda, že jsme nezvládli sobotní utkání s Laziem. Ale co se týká předvedené hry, myslím, že si držíme vysoký standard.
Na spoluhráče se ale většinou díváte z lavičky.
Věřím, že mi právě góly pomůžou, abych dostával větší prostor. Dá se říct, že brankami vytvářím tlak jak na trenéra, tak i na konkurenty.
Kdy se to projeví?
To samozřejmě nevím. Pokud mi to tam ale bude padat jako v posledních dnech, dlouho to snad trvat nebude.
Není ale k vzteku, když v týdnu dáte dva góly v poháru a o víkendu se zase posadíte na lavičku?
Pořád jsem mladý, musím to brát tak, jak to je. Když jdu na hřiště jako náhradník a dám gól, tolik mi nevadí, že nehraju od začátku. Jsem v pohodě. Všem dokazuju, že branky dávat umím, můj čas určitě přijde.
Probíráte situaci s trenérem?
Zatím jsem se s ním nijak dlouze nebavil, nevím, jaké se mnou má plány. Sám se neozývám, pracuju pořád stejně. Nic jiného než čekat na šanci mi ani nezbývá.
Vaší hlavní zbraní je tedy trpělivost?
I já chci být na hřišti od první minuty, uvědomuju si ale, že musím být trpělivý a pokorný. Moji konkurenti Muriel a Quagliarella jsou zkušení borci. Těžko jsem si mohl myslet, že přijdu a hned je vyšoupnu na lavičku.
Měly vaše góly v Itálii ohlas?
V novinách se o nich poměrně dost psalo, myslím, že vzbudily solidní ohlas. Díky tomu mě poznávají víc i fanoušci, kteří moji situaci probírají na internetu. Mám pocit, že jsem mezi nimi oblíbený, to mě moc těší.
V říjnu jste se trefil proti mistrovskému Juventusu, před pár dny se vám povedlo překonat dlouholetou anglickou jedničku Joea Harta v duelu s FC Turín. Považujete si těchto branek víc?
Dát gól Juventusu je určitě speciální věc. Nic na tom nemění, že mezi tyčemi tehdy nestál Gianluigi Buffon. Když jsem před týdnem viděl při rozcvičce Harta, říkal jsem si v duchu, že by bylo hezké mu dát gól. Povedlo se.
Jste v Itálii už dokonale adaptovaný?
Jsem tu téměř půl roku, dá se říct, že jsem si na všechno zvyknul. Není to jako na začátku, kdy jsem nevěděl, která bije. Nikomu jsem nerozuměl, všechno pro mě bylo nové. Teď už s ničím nemám problém.
Musel jste přivykat i vyššímu tempu v Serii A?
Je pochopitelné, že tempo je výš než v české lize. O level dál je i fotbalová kvalita, všechno je rychlejší. Přizpůsobil jsem se, myslím, dobře.
V italštině se cítíte dostatečně silný?
Zatím úplně ne, ale docela rozumím. V kabině se snažím zapojovat se do konverzace, něco sem tam řeknu. (směje se)
Reprezentační trenér Jarolím si vás během podzimu vytáhl z jednadvacítky do A-týmu. Se lvíčaty vás ale v červnu čeká mistrovství Evropy v Polsku. Co říkáte na los, který vám do skupiny přiřkl Německo, Itálii a Dánsko?
Moc nám nepřál, skupina je bohužel dost silná. Na druhou stranu se můžeme porovnat s Němci, Italy, bude to pro nás užitečná konfrontace. Mužstvo máme silné, určitě se o postup popereme.
