Článek
Na začátku roku se Udine v Serii A daří. Jak jste s úvodem jarní části spokojený?
V Udine jsme rádi, že nebudeme hrát o záchranu, ale naopak pokukujeme i po evropských pohárech. Bude to složité, ale můžeme hrát uvolněně, tak proč to nezkusit, když ta šance existuje. Sám se sebou ale úplně spokojený nejsem. V několika zápasech jsme mohli já osobně i tým podat lepší výkon. Věřím, že pod novým koučem Massimem Oddem se budeme všichni zlepšovat.
Pokaždé, když spolu mluvíme, říkáte, že se svými výkony nejste spokojený. Nejste na sebe až moc přísný?
Mně ta nespokojenost pořád žene kupředu. Až nastane den, kdy budu sám se sebou spokojený, už se nebudu mít kam posouvat, a ve své mysli tak vlastně skončím. Pro mě je ta neustálá motivace důležitá. Pořád před sebou musím vidět, v čem se potřebuji zlepšit, dál se učit z chyb. Těch věcí, které potřebuji zlepšit, je hodně.
Když použiji určité nadsázky. Budete spokojený, až vstřelíte vítězný gól ve finále Ligy mistrů?
I když jde o nadsázku, pořád si kladu nejvyšší cíle. Jsem šťastný, že mohu být v klubu jako je Udine, kde zažívám krásné zápasy, jako třeba s AC Milán, kdy více než pětadvacet tisíc diváků na našem vyprodaném stadiónu vytvořilo báječnou atmosféru. Lidé tím zápasem žili celý týden. Ale k vaší otázce. Ligu mistrů si chci jednou určitě zahrát, bylo by to splnění dalšího snu. Musím pracovat tak, abych se časem dostal do klubu, který bude mít takové ambice ji hrát.
Za trenéra Del Neriho jste hrál docela pravidelně. Neměl jste obavu, že vás nový kouč Oddo třeba posadí na lavičku?
Když přijde nový trenér, hráči se zpočátku chovají jinak než obvykle. I ti, kteří netrénují naplno, tomu dávají maximum. Chtějí se ukázat, vydobýt či udržet si pozici. Určitou výhodu mají borci, kteří hráli pod předchozím trenérem, za toho nového se ale vždycky jeden dva posty vymění, takže určitá nejistota tu je. Nikdo nechce o místo přijít, a naopak se snaží prosadit do sestavy ti, kteří nehráli. Beru to pozitivně, jako další možnost se výkonnostně posunout, protože se snažím ze sebe vymáčknout ještě víc. Mně změna v tomto ohledu pomohla. Ne každý hráč to tak ale bere.
Nový kouč Oddo je mistrem světa, vítězem Ligy mistrů, má spoustu trofejí jako hráč, ale jako trenér je hodně mladý. Hovoří s vámi třeba o tom, co od vás chce a snaží se změnit váš způsob hry?
Má v kabině obrovský respekt díky tomu, co dokázal. Zajímá se o hráče, ale že by mi zasahoval do mého herního stylu, to určitě ne. Samozřejmě stanoví pro zápas taktický plán, a chce, abychom ho dodržovali. Hráči musí reagovat na vývoj zápasu, přidat něco ze své kvality. Kdo úkoly neplní, jde ze hřiště. Nijak nás ale nesvazuje. Se mnou akorát řešil, jestli nejsem unavený, abychom neriskovali nějaké zranění. Pod ním mám velké vytížení, za což jsem šťastný.
S Jakubem Janktem hrajete ve středové řadě prakticky vedle sebe. Často se stává, že krajani si víc přihrávají. Jak je to u vás dvou?
To nehrozí. Kuba to má stejně nastavené jako já. Hrajeme za tým a pro tým. Tím, že hrajeme blízko sebe, hodně se potkáváme a samozřejmě spolupracujeme, ale ne na úkor mužstva.
O českých fotbalistech se říká, že mají menší sebevědomí než zahraniční hráči, byť jsou minimálně stejně kvalitní, ne-li lepší. Cítil jste něco takového u sebe?
Tohle jsem řešil hned po příchodu do Itálie. Učil jsem se mít na hřišti hodně velké sebevědomí proti velkým týmům a slavným hráčům, ale i proti menším klubům a třeba i méně známým fotbalistům. My Češi v sobě obecně nemáme velké sebevědomí, a často se zbytečně podceňujeme. Na to, jak jsme malý národ, jsme hodně úspěšní, a nejen ve sportu. Pokora je důležitá, ale nesmí být na úkor zdravého sebevědomí. S tímhle jsem se pral od dětství. Jihoameričané, ale i Francouzi, Italové a další mají naopak obrovské sebevědomí, až nezdravé, ale těží z něj.
Copak vy na to nemáte? Výkony a výsledky hovoří jinak...
Myslím si, že s Kubou Janktem dokazujeme svojí prací na hřišti, že na to rozhodně máme, a můžeme se měřit s hráči Serie A. Je tedy důležité proti hvězdám Juventusu, Neapole, Interu, AS Řím, Lazia i jiných klubů nastupovat s respektem, ale i zdravým sebevědomím a ukázat jim, že nejsem horší než oni, můžeme s nimi hrát i je porazit. Nastavení hlavy v tomhle dělá hrozně moc a někdy nás Čechy i připraví o úspěch. Vím, že i v tomhle mám rezervy a snažím se pracovat na zlepšení svojí psychiky. Když to zobecním, jako Češi bychom měli být víc sebevědomí, máme na čem stavět.
Zeptám se ještě na los Ligy národů. Jak vidíte šance české reprezentace ve skupině se Slováky a Ukrajinci?
Slováky jsem si moc přál, protože jsem proti nim nikdy nehrál, dokonce ani v mládežnických reprezentačních výběrech. A zase jsme u toho sebevědomí. O Slovácích stále slýchám a čtu, jak mají skvělý tým a my špatný. Přitom na světový šampionát nepostoupili jako my, byť oni měli k baráži blíž. Výborné mužstvo mají, to určitě, ale tím spíš je chci porazit, ukázat jim, že nejsme horší. Věřím, že na to máme, naše mužstvo je stále silnější. V Lize národů to můžeme dokázat tím, že vyhrajeme skupinu a postoupíme i na EURO. Na to podle mne máme.
