Článek
Liberec se musel během letní přestávky vyrovnávat s už tradiční obměnou hráčského kádru, přesto vám vzdoroval víc, než se čekalo. Nejspíš i proto, že jste v úvodu zápasu vsadil na sestavu se dvěma útočníky, kterou nemají vaši svěřenci zažitou.
Pravdou je, že jsme se v prvním poločase nedostali do hry tolik, jako obvykle v jiných domácích střetnutích. Hosté měli uprostřed hřiště o jednoho hráče víc, čehož využívali při presinku a mezihře. Byli důslední, přesní, dobře organizovaní, hráli skutečně velice dobře.
Zatímco na vašem týmu bylo patrné, že si na rozestavení 4-4-2 ještě nepřivykl...
Vždy je to i o soupeři a kvalitě jeho hráčů. A Liberec má v mužstvu kvalitní fotbalisty. I proto jsme nezískávali druhé balóny a soupeře nezatlačili k jeho bráně tak, jak jsme v domácích utkáních zvyklí.
Na takovém Krmenčíkovi bylo obzvláště patrné, že vlastně neví, jak si ve dvojici s Řezníčkem počínat a že mu praktikované rozestavení příliš nesedí.
V prvním poločase jsem od něho očekával daleko víc, protože je to hráč, na němž stavíme. Souhra s ostatními měla být mnohem lepší, i prosadit se měl víc. Vždyť my se za celou první půli nedostali do žádné šance. Po přestávce se ale střelecky prosadil, dal gól, který nebyl vůbec jednoduchý a zápas rozhodl. Znovu tak potvrdil, jak důležitým hráčem pro nás je.
To ale až poté, co jste o přestávce změnil rozestavení a vrátil se ke hře s pětičlennou středovou řadou.
Musel jsem na vývoj a průběh střetnutí reagovat. V prvním poločase jsme byli všude pozdě a neměli mezihru pod kontrolou. Proto přišel nejdřív Čermák a po něm v průběhu druhé půle i Zeman a Chorý. Samo sebou se to projevilo, protože byli svěží a v čtyřiatřicetistupňovém vedru měli mnohem víc sil než ti, co hráli třeba osmdesát minut. Ale i tak šlo o vydřenou výhru.
Kromě gólu jste zásluhou Kopicovy střely a Hořavovy hlavičky vyražené brankářem Hladkým ještě dvakrát trefili tyč a měli i další šance, ale nakonec jste se asi hodně strachoval, aby hosté v samém závěru nevyrovnali, když gólman Kozáčik přišel v šestnáctce málem o balón.
Nejen na konci zápasu, kdy šel Kozáčik do velkého rizika, ale i v úvodu střetnutí jsem byl v těžké křeči. Když šel už ve čtvrté minutě liberecký Pešek sám na bránu, nebylo mi moc dobře. A když Matúš minutu před koncem zariskoval, křeč přišla zase. Ale protože všechno dobře dopadlo, my vyhráli a stejně jako ostatní aspiranti na první příčky máme na kontě šest bodů, nebudu mu tento moment vyčítat.
