Článek
„Zápas byl o přístupu a nasazení celého mužstva. Před týdnem v Liberci jsme dostali čtyři góly. Upřímně, byli jsme tam chvílemi trapní. Asi jsme v hlavách na první zápas nebyli ještě nachystaní. Po dobrém konci podzimu jsme u Nisy dostali přes držku, spadl nám hřebínek, ale zaplať pánbůh za to. Přišlo to včas. Řekli jsme si k tomu své, a to se proti Zlínu projevilo. Věděli jsme, že pokud si chceme alespoň trochu zvednout sebevědomí, pak musíme vyhrát. A povedlo se. Proti Liberci jsme otočili o sto osmdesát stupňů," pochvaluje si spokojený Jan Rezek.
„Ukázali jsme pár dobrých akcí, ale několik jich i zkazili. Kolikrát nám chybělo dobré rozhodnutí ve finále, přesná přihrávka. Nevzdali jsme to, odměnou nám bylo vyrovnání. A hlavně dva rychlé góly za sebou ve druhé půli. Ideální to není, inkasujeme strašně laciné góly, zbytečně se pak dostáváme pod tlak a na góly se potom hrozně nadřeme. To je naše největší bolest. Tím víc je pro nás důležité vítězství po dobrém kolektivním výkonu. Věřím, že nás zvedne do dalších zápasů," dodal Rezek.
Příbram hodně sází na Rezkovu zkušenost, ale šestatřicetiletý záložník mužstvo táhne i svým pohybem, oběhá spoustu prostoru, spoluhráče povzbuzuje a sám jde příkladem.
„Čím to je? Upřímně, udělal jsem si takovou sebereflexi. Makám, protože chci ještě hrát. Samozřejmě si také uvědomuji, že když se týmu nedaří, můžou za to starší hráči. Chci dokázat, že to tak není. Dobře vím, že v Liberci to nebylo dobré, proto jsem se snažil zvednout prapor. Důležité je, že se přidali i další, protože u nás to není o jednotlivcích, ale o týmu," říká přesvědčivě a prozrazuje, kdo mužstvu na hřišti nejvíc chybí: „Jednoznačně Míra Slepička. Střelec, velká osobnost, hodně na jeho návrat čekáme a věříme, že už se blíží."
Příbram má šanci dostat se do „klidové" střední skupiny tabulky... „Ale to musíme dělat body doma a přivézt nějaké z venku. Příště hrajeme v Olomouci, která je na tom ještě hůř. Bude to těžký zápas. O to cennější by bylo, kdybychom přivezli nějaký bod," přeje si Jan Rezek.
