Čeští střelci zaostávají, v domácí soutěži jim to nepálí. V čem je podle expertů chyba?

Bída s nouzí, tak lze charakterizovat bilanci současných českých střelců. Ti v nejvyšší domácí soutěži góly prostě nedávají. V pořadí kanonýrů dominují zahraniční fotbalisté. S dvaceti trefami s přehledem vede Rus Komličenko. V této sezoně zatím nemá konkurenci a na dohled má rekord samostatné české ligy, který v sezoně 2011/2012 vytvořil 25 vstřelenými góly tehdy jablonecký kanonýr Lafata.

Za Komličenkem jsou momentálně seřazeni Francouz Beauguel, Slovák Stoch, Tetteh z Ghany. A čeští hráči? Až pátý je s devíti trefami jablonecký Doležal. O pomyslné královské žezlo tradičně bojoval Škoda, ten má ale na kontě zatím jen šest gólů a jeho ztráta na čelo tabulky je už velká. Právě útočník Slavie je však nejblíže stogólové hranici, která je vstupenkou do Klubu ligových kanonýrů. Chybí mu k ní třináct branek.

198 gólů v nejvyšší soutěži

6x byl králem střelců

1) Těch příčin je víc. Třeba Michael Krmenčík je zraněný, ten by určitě nahoře byl. U Milana Škody, který měl na podzim také zdravotní problémy, se projevuje fakt, že i výborní kanonýři mají období, kdy jim to tam prostě nepadá, i když se do šancí dostává. A pak přijdou zápasy, kdy dají gól ze všeho. Klasicky to bylo u Milana vidět v pohárových zápasech s Genkem. Doma spálil tři nebo čtyři šance, v odvetě dal dva góly. Když se podíváme na sestavy, kdo v jakém týmu hraje na hrotu, pak těch Čechů moc není. Kanonýři jsou zkrátka nedostatkové zboží...

2) Komličenko? Klobouk dolů, to je extra kousek, dát v jednadvaceti zápasech dvacet gólů. Přeju mu, aby zůstal zdravý a padalo mu to tam dál. Můžeme se pak dočkat třeba i třicetigólového střelce. On je typický zabiják, který když se do šance dostane, tak ji promění. Má figuru, udělá si místo, při penaltách zachovává chladnou hlavu. Navíc za sebou má Máru Matějovského, který umí dát výborné přihrávky.

Horst SIEGL

176 gólů v nejvyšší soutěži

4x byl králem střelců

1) Taková dominance cizinců v tabulce střelců nikdy nebyla, alespoň já to nepamatuju, i když dvakrát se stali králem ligových kanonýrů zahraniční hráči – Slovák Ivana a Chorvat Kerič. Těm současným českým střelcům vadí, že při hře na jednoho útočníka jsou vpředu sami a neumí si s tím tolik poradit. Chybí jim i výběr místa. Nemají v lize žádný vzor, jako byl třeba Lafi . Nebo i já... (smích) A když se podíváte do zahraničí, tak při srovnání Edina Džeka a Patrika Schicka přesně vidíte, co českému reprezentantovi proti tomu bosenskému chybí k tomu, aby byl špičkovým útočníkem. Určitě má předpoklady být kanonýrem, dokazuje to v nároďáku. V ničem ale zatím Džeka nepřevyšuje.

2) Svým způsobem je skutečně výjimečný, na naši ligu nadstandardní hráč. Myslím si, že ho Boleslav v létě bohatě zpeněží. Je rychlý, má výborné a navíc bleskové zpracování míče i zakončení. Nechybí mu ani ten často omílaný výběr místa. Dal sice šest gólů z penalt, ale i to je kumšt.

Radek DRULÁK

150 gólů v nejvyšší soutěži

2x byl králem střelců

1) Neumíme si je vychovat. S útočníky nikdo speciálně nepracuje, jak třeba s brankáři, kterých máme spoustu velmi dobrých. Pipláme stopery, záložníky, ale kanonýry ne. U nás v Bohuňovicích hrajeme 1. A třídu, vyhráli jsme všechny zápasy a dáváme góly. Vštěpuju útočníkům, co a jak mají dělat, a přitom to jsou amatéři. Nikdo se nenarodí jako hotový střelec. Musí to ale mít v sobě, jak já říkám, i to třetí oko vzadu. Důležité je, aby tu byl trenér, nejlíp bývalý útočník, který na to má nos, vidí v klukovi střelecký talent a pracuje s ním, vštěpuje mu to klíčové, co musí střelec mít. Za nás to tak bylo, měli jsme spoustu dobrých útočníků. Na druhou stranu, spoustě kluků stačí, že hrají ligu, berou za to peníze. To je hrozně málo. Pak přijde cizinec, a ten se chce prosadit.

2) To je parádní bilance. On se s tím ale nepáře, má to v sobě. Nedá jednu šanci, hodí ji za hlavu, promění tu příští. Má sebevědomí. Jožka Weber jako kouč mu dává volnost, kterou útočník potřebuje. Nenutí ho honit soupeřova obránce u vlastního rohového praporku...

Zdeněk NEHODA

145 gólů v nejvyšší soutěži

2x byl králem střelců

1) Cizinci vládnou, ale oni jako útočníci tu od toho jsou, aby dávali góly. Najdou se i šikovní čeští střelci, ale ti mladí nedostávají tolik šancí, aby se prosazovali pravidelně. Chyba není v systému. Za mých časů se hrávalo na tři útočníky, praktikují to dnes Liverpool, Barcelona i další kluby. U nás ne, ale když za sebou máte pět záložníků, nebo minimálně tři ofenzívní, kteří hrají na křídlech a dávají balony ze stran i zezadu, pak i osamocený útočník má dostatečnou podporu. Když je dobrý, má čich na góly, pak se prosadí kdykoliv a je jedno, jestli je vpředu sám, nebo jsou tam dva či tři. Je to o součinnosti celého týmu, v němž by měl mít dobrý hroťák důležitou roli. Spoluhráči mu jen musejí šance připravit.

2) Řekl bych, že Komličenko není typický hrotový útočník, ale jeho přednost je v tom, že je komplexní. Nečeká ve vápně na to, až k němu přiletí míč. Umí hrát v poli, dojít si pro míč, dovede na gól přihrát. Střílí oběma nohama. Navíc má u nás v poslední době málo vídaný dobrý výběr místa, kam se dokáže bleskově dostat.