Článek
„To asi proto, že mě Pražáci vůbec neznají, takže mě nehlídají a dopřávají mi volnost," zářil dvacetiletý Zajíc po snovém střídání. Pět minut po příchodu na hřiště totiž nahrál Konému na vyrovnávací branku, vzápětí sám přidal třetí znamenající dokonaný obrat a výhru.
„Při sobotním tréninku jsme tyhle situace nacvičovali a mně zakončení docela vycházelo. A večer na pokoji jsme si je s Márou pro jistotu ještě přehráli slovně. Tvrdil, že mně načepuje balón přesně na hlavu a já dám gól. A slovo opravdu splnil," prozrazoval žolík ze Slovácka, že obě akce předcházející gólům byly připravené a perfektně secvičené. Jeho trefa, při níž mu Marek Havlík skutečně posadil míč přesně na hlavu, samozřejmě také.
Šlo jen o to, kdy ho Stanislav Levý na hřiště vypustí. „Trenér je přece na lavičce od toho, aby něco udělal. Zvláště, když jsme prohrávali a i vzhledem k absenci pěti stabilních hráčů si nevedli dobře," nepřičítal si kouč Slovácka žádné zásluhy, natož aby velebil šťastné rozhodnutí, jež s nasazením Zajíce udělal.
„Vytáhli jsme si ho z juniorky, kde patří k nejlepším, a on šel s výkonností neskutečně nahoru. Za svou pracovitost dostal v posledním zápase podzimu bohatě zaplaceno. Ale zaslouženě," chválil Stanislav Levý mladého Zajíce.
„Ono to nebylo jen o mně, ale i o tom, že jsme v závěru hru zjednodušili a začali hrát na dva hrotové útočníky. Proto přišel obrat," vykládal Zajíc po nejlepším utkání, který v dresu Slovácka zatím sehrál.
„Dal jsem gól, na další nahrál, takže jsem toho stihnul za čtvrthodiny fakt dost. Lepší zápas jsem skutečně zatím nesehrál," přiznával žolík ze Slovácka, jenž se stal už podruhé během pár měsíců pro pražskou Duklu prokletím a pro svůj tým požehnáním.
Poté, co ho v minulém kole obral v Liberci rozhodčí o výhru, po níž sahal, si na Julisce Slovácko všechno vynahradilo.
„Cítili jsme příkoří, a proto jsme se zdravě vyhecovali. Získali jsme tři body, takže přes zimu bude přece jen lépe, než se zdálo," přiznával Zajíc, že i týden staré příkoří jemu i mužstvu vlastně pomohlo.
