Článek
Sparťanský fotbalový národ - a docela určitě nejen sparťanský - s napětím očekává, k jakým rošádám během zimní přestávky na Letné dojde. Už máte signály, kterých hráčů se avizované zúžení kádru dotkne?
Je věcí vedení, jak se rozhodne jít dál. K zúžení kádru dojít musí, protože v tomto počtu po vyřazení z Evropské ligy a domácího poháru dál figurovat nemůžeme.
V kuloárech se mluví třeba o Frýdkovi, ale také o klubové ikoně a vašem vrstevníkovi Lafatovi.
Samozřejmě by mě mrzelo, kdyby David odešel, protože se známe od mládeže a prošli jsme spolu spoustou reprezentačních výběrů, ale i na podobné změny si musí člověk zvyknout. Tak jako vám vymění kolegu v práci, mění se i spoluhráči. A my neovlivníme, kde z kádru odejde a kdo zůstane.
Vám to nebere chuť do přípravy? Nacházíte v sobě i v šestatřiceti motivaci znovu se pustit do přípravy, když jste de facto celý podzim prožil v roli brankářské dvojky?
Na podzim byla konstelace daná. Skončil jsem v roli dvojky, což ale neznamená, že jsem se situací smířený. Bylo by špatné začínat přípravu s tím, že si jaro zase odsedím na lavičce mezi náhradníky. Udělám v ní naopak všechno, abych si o svou šanci zase řekl. A pak už bude záležet na trenérech.
Vystrnadit z brány Dúbravku, který chytal v závěru podzimu znamenitě jak ve Spartě, tak i ve slovenské reprezentaci, bude ale hodně složité.
Fotbal je týmovým sportem, takže je jedno, jestli chytá Kolář, Dúbravka nebo já. Důležité je, aby se mužstvu dařilo a vyhrávalo. I proto mě na podzim mrzela averze sparťanských příznivců vůči Dúbravkovi, když se mu v prvních zápasech nedařilo. Mluvil jsem s ním o tom a sám jsem byl rád, že měl závěr sezóny famózní a fanouškům dokázal, že na Spartu má.
Zmiňujete se o tom, že důležité je, aby se mužstvu dařilo a vyhrávalo. Jenže tohle nebyl případ podzimní Sparty...
To, jak jsme hráli a prezentovali se, nebylo skutečně hodno Sparty. Do přípravy proto musíme jít s tím, že se situace musí rychle změnit a že všichni od odshora až dolů po nás hráče musíme udělat maximum, abychom byli konkurenceschopní a pokusili se dotáhnout alespoň na druhé místo.
V situaci, kdy se na veřejnost dostaly nejrůznější informace o rozporech v kabině, o tom, že komunikace mezi vámi hráči nefunguje, o různých skupinách a partičkách, to bude ovšem složité.
Také jsem podobné nesmysly četl a nevím, kdo je vypouští. Všichni se spolu normálně bavíme, žádný problém mezi námi není. Když jdeme třeba na večeři, vyrážíme společně. Ve třiceti lidech... To, že nám podzim nesedl fotbalově, se stát může, protože něco podobného zažily i jiné týmy, ale kabina funguje normálně.
Ani příliš široký kádr, z něhož se někteří hráči prakticky vůbec nedostávali na trávník, problémy nezpůsoboval?
Bylo nás skutečně hodně, takže po vyřazení z Evropské ligy a domácího poháru jsme se nemohli na hřišti tolik točit, ale to je prostě konkurence. Když jsem chytal v Turecku, bylo v kádru také třicet hráčů a nikdo se s námi nebavil. Záleželo na každém, jak se vyrovná s tím, že se nevejde mezi osmnáctku hráčů nominovanou na zápas, že si nejde poprvé, podruhé a třeba ani potřetí sednout ani na lavičku náhradníků. Jestliže naši hráči odmala touží po angažmá v cizině, musí se naučit i s takovouto situaci srovnat, protože tam je nikdo za ruku vodit nebude.
Takže skutečně nebyly žádné partičky českých a zahraničních hráčů?
Ale to je přece normální všude ve světě. I během tureckého angažmá jsem zažíval, že se vytvářely různé hráčské skupinky, že domácí Turci měli k sobě blíž a cizinci rovněž. V tom ale problém Sparty není.
V italském realizačním týmu by být mohl?
Už jsem mluvil o angažmá v Turecku, proto mohu jen opakovat, že každý potřebuje na adaptaci určitý čas. My, když přijdeme do ciziny, stejně jako zahraniční hráči a trenéři u nás. Jiná mentalita, jiný jazyk, není to prostě vůbec jednoduché. Zvláště, když není dost prostoru a hlavně času, aby si všechno sedlo.
Ve Spartě se ale přece dá těžko očekávat, že hráč dostane prostor a čas na adaptaci. Natož pak trenér... Sparta chce výsledky a úspěchy hned.
Pochopitelně že nepřichází v úvahu, aby se odepsala jedna sezóna. Sparta má vždy nejvyšší cíle, a proto i víra, že si vše sedne už během přípravy. Nestalo se, vinni jsme všichni. Trenéři, managment, my na hřišti. Proto teď musíme sezónu zachránit. Čas na to ještě je.
Jak ji chcete z pátého místa a s osmnáctibodovým bodovým mankem na vedoucí Plzeň zachraňovat?
Třeba tím, že my, co jsme ve Spartě déle, budeme zahraničním hráčům ještě víc pomáhat v adaptaci na český fotbal. Nejspíš si mysleli, že česká liga bude jednodušší, ale ona vůbec jednoduchá není. Bojovností a taktikou se nám soupeři nejen vyrovnali, ale v mnohých zápasech nás i předčili, jen technikou pak body uhrát nejde. Ale jsem přesvědčen, že máme na to, abychom se alespoň na druhou příčku zaručující účast v kvalifikaci o Ligu mistrů dostali.
