Článek
Hned ve 2. kole totiž už nastala situace, kdy sudí na hřišti nepřezkoumávali žádnou ze situací u monitoru. Na stránkách FAČR se tak neobjevil text, který by se jakkoliv ze strany Komise rozhodčích vracel k uplynulému víkendu.
Přitom sporných momentů za obě kola je víc než dost. Dohrával Liberec proti Teplicím opravdu oprávněně o devíti? Měl být vyloučen jen Vasil Kušej, nebo i Petr Hodouš?
Sestřih zápasu Liberec - TepliceVideo: LFA
Pochybnosti přetrvávají už z úvodu ligy. Měl být vyloučen slávista Jakub Kolísek? Nestačila pro Mikuláše Konečného jen žlutá karta?
A dalo by se pokračovat dál. Pískal rozhodčí Radina v Liberci dobře? Je nově nastavený trend v ochraně zdraví hráčů? Nebo šlo o přehmaty?
Jenže odpovědi? Ty nepřijdou. Žádné vysvětlení, žádná zveřejněná komunikace VAR se sudím, žádný komentář. Nic!
„Mrzí mě, že komise rozhodčích zrušila komentování situací. Tady by mě hodně zajímalo, jestli je to precedent do sezony a co se bude trestat. Ocenil bych, kdybychom věděli, že se v takovém trendu pojede celou sezonu,“ posteskl si bývalý gólman Jakub Diviš v pořadu Ťukes na Sport.cz právě nad vyloučením libereckého Petra Hodouše.
Jenže má smůlu. Stejně jako fanoušci, trenéři, novináři i hráči, kteří by třeba rádi věděli, jak se mají chovat v dalších zápasech a co si mohou dovolit.
Ano, rozhodčí chybují. Chybují v Česku, chybují v Lize mistrů i na mistrovství světa. Nikdo po nich nechce neomylnost. Jenže právě proto je důležité jejich rozhodnutí vysvětlovat. Ne proto, aby se hledali viníci, ale aby veřejnost pochopila, proč byl určitý verdikt správný, nebo naopak chybný.
Přesně to komise ještě donedávna dělala.
Teď už ne.
Jak pak chcete přesvědčit běžného fanouška, aby přestal nadávat na český fotbal? Aby po každém sporném zákroku neměl pocit, že je všechno špatně, nebo dokonce zmanipulované?
Nemůže se mu nikdo divit.
Český fotbal si za dlouhé roky vybudoval pověst prostředí, kterému lidé příliš nevěří. O to víc potřebuje transparentnost. O to víc potřebuje otevřenou komunikaci. Místo toho se ale zavřely dveře, za nimiž se verdikty vysvětlují.
Clos Gómez možná vychází ze zkušeností ze zahraničí, kde podobná otevřenost není nutná. Jenže přišel do úplně jiného prostředí. Do prostředí, které se z afér, korupčních kauz a pochybností vzpamatovává dodnes. Tady nestačí být férový. Tady je potřeba být i viditelně férový.
Ani zveřejňování komunikace VAR ten problém neřeší. Veřejnost totiž dostane jen úsek od chvíle, kdy rozhodčí přichází k monitoru. Co zazní bezprostředně po sporném zákroku? Jak probíhala prvotní komunikace? Jaké argumenty padaly? To už se fanoušek nedozví.
Právě tam přitom často leží odpověď na otázky, které po víkendu rezonují celou fotbalovou republikou.
Výsledek?
Fanoušci budou dál spekulovat. Budou dál nadávat. Budou dál pochybovat.
A český fotbal si bude vlastními rozhodnutími dál podkopávat důvěryhodnost.
Přivést do čela komise zahraničního odborníka byl správný krok. Jenže někdo mu měl říct jednu zásadní věc. Nepřišel do sterilního prostředí, kde rozhodčí těží z přirozené autority a alespoň minimální důvěry veřejnosti. Přišel do českého fotbalu.
A ten se bez maximální otevřenosti z minulosti nikdy nevymaní. Tajemstvími a mlčením už vůbec ne.
