Článek
„Podle průběhu hry musíme brát bod se vším všudy. I když jsme vedli, tlak Liberce byl obrovský. Bod je pro nás dobrý," uvedl útočník Karviné Tomáš Wágner. Právě on po půlhodině hry otevřel skóre a domácí tým se po jeho gólu hodně čertil.
„Oni byli od začátku nějací nervózní, ale to k fotbalu samozřejmě patří. Snažili se to všechno dostat pod tlak...," poznamenal Wágner, který překonal gólmana Václava Hladkého se štěstím v souboji s kapitánem domácích Vladimírem Coufalem.
„Webris (Tomáš Weber) to přes hráče dával na mě, asi, protože jsem na něj volal a říkal, že mě slyšel. Natahoval jsem se po balonu a sám jsem ani nevěděl, jak jsem ten gól vstřelil... Věděl jsem, že mě to trefilo do hlavy, ale až když jsem slyšel, že se kluci radují, tak jsem věděl, že míč skončil v bráně," popsal trochu krkolomnou trefu Wágner.
Rozhodčí s ním gól konzultoval
Hráči v modrobílém však vehementně reklamovali hru rukou. „V první chvíli mě ani nenapadlo, že by to mohla být ruka. Běžel jsem se normálně radovat. Ale všichni z Liberce pak běželi za mnou a za rozhodčím, jestli to ruka byla. Do té doby jsem nad tím vůbec nepřemýšlel, ale musím říci, že mě trochu znervóznili," přiznal Wágner. Zeptat se ho přišel i rozhodčí Karel Hrubeš. Po konzultaci ukázal ke středovému kruhu.
„Říkal jsem mu, že ruka to nebyla ani náhodou, i když pak jsem trochu znervózněl. Lhát bych nechtěl. I kdyby byla, ovšem ona nebyla, tak jsem tam byl v souboji na půl metru. Co bych měl dělat? Ani tak bych to neovlivnil, ale ona to byla hlava. Ale zaplať pánbůh pro nás, že jsem tam šel do souboje co nejvíce důrazně, natahoval jsem se tam po míči a tím důrazem jsem to tam dotlačil. I když samozřejmě jsem měl i štěstí," popsal střelec svou již čtvrtou jarní branku.
Poté se na hřišti porafal s kapitánem domácích Vladimírem Coufalem. „On je kapitán, v emocích... Něco na mě hulákal, tak jsem mu řekl, hele brácho, neřvi tady na mě, vy se mě přijdete zeptat, jak to bylo, já vám to řeknu a pak na mě tady hulákáte," popsal situaci Wágner.
Chtěli tři body
„Myslel jsem, že jsem ho trefil do ruky, ale kluci pak říkali, že to ruka nebyla. Wagymu bych se chtěl omluvit. Něco jsem tam řekl, ale bylo to v zápalu zápasu, v pohodě. Dali regulérní gól," vzkázal pak zkušený kapitán Liberce Vladimír Coufal.
„Ale to nic nemění na tom, že my jsme to špatně dohráli. To samé i při druhém gólu. Karviná dala dva regulérní góly a ve finále musíme být rádi za bod. I když jsme chtěli tři a myslím, že bychom si je zasloužili," konstatoval nejzkušenější hráč modrobílého týmu.
Liberec si vypracoval v prvním poločase několik šancí, jenže žádnou neproměnil. Na branku Wágnera dokázal zareagovat až po přestávce zásahem Matěje Pulkraba. Karviná se sice za dvě minuty opět dostala do vedení zásluhou Tomáše Webera, ovšem sedm minut před koncem o něj podruhé přišla po druhé brance Pulkraba.
„S bodem jsme velmi spokojeni. Za předvedenou hru je pro nás plusový bod určitě velkým ziskem. V prvním poločase nás Liberec přehrával. Přežili jsme tam velké šance, jednou nás podržel brankář, podruhé jsme to na třikrát zblokovali," zhodnotil kouč hostů Josef Mucha, jehož tým na jaře vydoloval ze tří zápasů sedm bodů.
„Co se týká průběhu zápasu, asi bychom měli být spokojení, jenže nejsme. Chtěli jsme vyhrát a jsme z toho smutní. Mám velice dobrý pocit z toho, jakým způsobem jsme zápas dohrávali a jak to kluci chtěli otočit a co všechno pro to dělali. V týmu je velká síla," pochválil trenér Slovanu David Holoubek.
„Ale mrzí mě, že se fotbal hraje na terénech, které k tomu nejsou uzpůsobené. Je velká zima, trávník je zmrzlý a nedá se úplně dobře kombinovat, což nahrává týmům bojujícím o záchranu. Fotbal hrají jednodušší, kdežto my chceme hrát kombinačně," postěžoval si Holoubek. Stejně tak i Coufal. „Hřiště je hrozný, na tom se nedá přihrát. Myslím, že kdybychom hráli na trávě, tak třetí gól dáme, nebo je nepustíme do takových šancí. Tohle je fakt hrozné," uzavřel domácí kapitán.
