Článek
Utkání Bílých Tygrů na Slavii dospělo až do samostatných nájezdů, ke kterým jako první vyjel právě Bartek. A gólmana Furcha pokořil překrásnou ranou do šibenice jeho branky. Jasný gól, jenže sudí znejistěli, když se puk okamžitě odrazil zpět do hřiště.
Pro jistotu se šli s kolegy u videa poradit, jestli slovenský útočník neorazítkoval spojnici dvou tyček. „Jenže když ji trefíte, vydá to úplně jiný zvuk. Hned jsem věděl, že je to gól," říkal Bartek a rozhodčí jeho domněnku vzápětí skutečně potvrdili.
A protože jeho nájezd se nakonec ukázal být tím vítězným, mohl se za Liberec radovat z premiérového hattricku, neboť v základní hrací době předtím skóroval dvakrát. „Na hattrick jsem během zápasu skutečně myslel. Když dáte dva góly, cítíte se dobře a ruce už máte při nájezdech uvolněné. Zkusíte to, co vás momentálně napadne. Už dopředu jsem věděl, co při nájezdech udělám, a ani jsem nad tím dál nepřemýšlel," popisoval své pocity před klíčovým momentem zápasu.
Na Slavii umí
Svým představením se tak opět utvrdil v tom, že zápasy se Slavií, a zejména na jejím ledě, jsou pro něho zaslíbené. „Vždycky se mi proti ní hrálo dobře. I když jsem tu nastupoval ještě za Pardubice, pokaždé jsem nějaké góly dal. Vyhovuje mi, že se slávisté snaží hrát agresivní hokej, hodně forčekují, a tím pádem i propadají v obraně, kde tak vznikají okénka."
Přesto však Bartek po dohrávce na Slavii cítil rozporuplné pocity. Výhra 4:3 po nájezdech je pochopitelně cenná, těžko se však ubránit pocitu, že zisk mohl být hned tříbodový. Vždyť jen pět minut před třetí sirénou vedli Severočeši o dvě branky.
„Proto dva body nejsou plusem, i když bychom je před zápasem brali. Jenže my jsme měli mít všechny tři a právě tenhle ztracený bod nám může na konci chybět. Mrzí to o to víc, že po takovémto průběhu už jsme bodů poztráceli dost a dost," vysvětluje Bartek.
