Článek
První vítězství po základní hrací době venku, to je asi velká úleva?
Rozhodně. To, že jsme to konečně zlomili a navázali na Hradec Králové, kde jsme urvali dva body, nám snad do dalších zápasů pomůže. Takovou vzpruhu jsme už moc a moc potřebovali.
Jak těžké vyhrát v Olomouci bylo?
Hrozně. Strašně nám ale pomohl až neskutečně vydařený začátek, kdy nám do brány spadlo všechno. Samozřejmě, když vedete o tři góly, tak se pak týmu hraje mnohem lépe. Od toho stavu to byl úplně jiný zápas. Mohli jsme se soustředit jen na hru dozadu a je perfektní, že jsme to udrželi.
Od stavu 3:0 to bylo hodně na vás. Dlouho jste střelcům Kohoutů odolával?
Očekávali jsme, že to domácí ještě zkusí. Už neměli, co ztratit. Od druhé třetiny do toho šlápli. Naštěstí se nedostávali často na dostřel, a když přece, tak mě to celkem trefovalo. Kluci navíc bránili fakt zodpovědně a tím mi pomáhali.
Kdy vám bylo při tlaku Hanáků nejhůře?
Ve druhé třetině. Tam hodně tlačili na pilu. Kdybychom dostali jeden, dva góly, byl by to v poslední třetině pravděpodobně obrovský boj. Pár vyložených šancí měli, ale i se štěstím jsme to zvládli a všechny přestáli.
Blízko jste byl k čistému kontu. Připravil vás o něj až 57 sekund před koncem Strapáč. To asi mrzí?
Nebudu říkat, že ne. Ta nula ale není to podstatné. Daleko důležitější je, že se zvedáme. A teď v tom potřebujeme pokračovat dál.
