Článek
Bylo obtížné se přizpůsobit životu v Rusku? Ne, nenastaly žádné potíže. Nebál jsem se sem jít, měl jsem informace o Rusku a Omsku. Třeba od Jakuba Klepiše, který za Avangard hrál. A taky od Jaromíra Jágra, který hodně mluví. Věděl jsem, kde se mohu třeba najíst.
Zapadl jste bez potíží do mužstva? Myslím, že ano. Ze začátku mi hodně pomohl Jarda. Více jsme se poznali na soustředění v Německu, on se stal mým mentorem, a stále mi pomáhá, zvláště s jazykem, ale nemám žádný velký problém.
Už po vás chtějí fanoušci na ulici autogramy? Někdy (úsměv). Samozřejmě mě to potěší. Neočekával jsem, že jich je v Omsku tolik. Důležité je, jak hraju. Snažím se je nezklamat.
Máte v Omsku oblíbené místo? Abych řekl pravdu, tak jsem ještě město pořádně neviděl. Ale často chodím do restaurace U Švejka, vaří tam český kuchař. To znamená, že to je možná moje oblíbené místo.
I to je součást KHL. Hokejisté Čechova během utkání zákeřně napadli i Romana Červenku a Martina Škoulu.foto: khl.ru
A co sibiřské jídlo, ochutnal jste? Ano, knedlíky, ale nijak zvlášť jsem jim nepřišel na chuť.
Co vůbec říkala vaše rodina, že se přestěhujete do Omsku? To bylo snadné, žádný strach neměli. Přijala stěhování s pochopením. Vědí, že jde o součást mé profese. Všichni příbuzní mě podporují, moje máma nejvíc.
Co vy jako dítě a sport? Všichni jsme se točili kolem hřiště. Hrál jsem fotbal, tenis, ale pak jsem si oblíbil hokej. Táta a strýc hráli hokej.
Vaše nejživější vzpomínka na dětství? Mám jich více, všechny se týkají hokeje. Už vím. Jednou jsem dal za zápas deset gólů.
Třeba se vám to povede letos v play-off? (smích). To by bylo hezké.
Roman Červenka (vlevo) a Petr Vampola po příletu do Prahy. Oslavy mistrů světa jsou v plném proudu.foto: Právo/Milan Malíček
Měl jste jako malý kluk svůj idol? Byl to Jágr. Ten zůstal až doteď. Jsem velmi hrdý, že jsme přátelé.
Jakou knihu jste naposledy četl? Biografii Armstronga.
A co knížka o vás? (údiv). Proč? Je mi pětadvacet let, nemyslím si, že bych dosáhl něčeho, z čeho by měla vzniknout kniha.
Kdy jste vydělal své první peníze? To už je dlouho, někdy kolem šestnácti sedmnácti let. Nevím, za co jsem je utratil, pravděpodobně jsem je dal domů.
Pokud byste dostal nabídku vyjet na jedno místo, kam byste se rád podíval? Je těžké vybrat jedno místo. Ale asi bych volil teplo a moře.
A co seskok padákem, zdolání nejvyšší hory světa? Ne, to není pro mě, nejsem tolik na adrenalin. Mimo to, nemyslím si, že bych měl nedostatek sportu.
Říkal jste, že chodíte do restaurace. Vy nevaříte? Něco málo. Upřímně, nemám rád vaření.
Hokej je tvrdý sport, jaký jste mimo led? Vlastně jsem velmi klidný člověk. Hlavní věc, kterou nemohu vystát, je lež a neupřímnost.
Cítíte se nyní jako šťastný člověk? Teď ano.
