Byla to dřina na nic, litoval po prohraném finále Ligy mistrů Marek

Curych v prvním finálovém duelu remizoval na ledě Magnitogorsku 2:2 a středeční odvetný souboj jasně ovládl, když vyhrál 5:0.

"Je to zklamání. Před finále jsme věřili, že můžeme vyhrát. Věděli jsme ale, že nás čeká nepříjemný a těžký soupeř, což se bohužel potvrdilo. Myslím si ale, že vyhrál lepší tým," řekl Marek v rozhovoru s ČTK.

Podle reprezentačního útočníka celou sérii poznamenal již první vzájemný zápas, na který nebyl jeho tým dobře připravený a neměl o soupeři dostatek informací. "Nevěděli jsme o nich prakticky vůbec nic. Nahazovali puky a naši obránci to nestíhali. Jejich útočníci byli rychlejší, tím vznikal jejich tlak. Sérii jsme prohráli doma," přiznal rodák z Jindřichova Hradce, který se ve finále bodově neprosadil.

Ve druhém duelu už byla příprava "Magnitky" lepší, ale ani to jí nepomohlo. "V úvodu jsme měli nějaké šance, ale nedali jsme je. Kdyby se to povedlo, mohlo to být jiné. Ale to je kdyby a na to se nehraje," řekl Marek.

Sám měl v průběhu duelu řadu konfliktů s Kanaďanem Domenikem Pittisem. "Od prvního zápasu na nás chodila jejich obranářská pětka, která nás měla za úkol ohlídat. Je fakt, že jsme po sobě chodili, ale to je hokej. Pak jsme si podali ruku," uvedl Marek. Právě ve chvíli, kdy byl český hráč po faulu na soupeře vyloučen, dali domácí druhý gól.

Poslední reálnou šanci na zvrat měl jeho tým ve druhé třetině, kdy měl za stavu 0:2 právě Marek možnost snížit. V závěru prostřední části pak hosté neproměnili ani více než minutovou přesilovku pět na tři. "Kdybych dal gól, nebo jsme uspěli později, mohlo to být otevřenější. Jak ale padl třetí, tak to pro nás skončilo. Nebruslili jsme, ztráceli puky a už to bylo špatné. Už jsme jen čekali, až zápas skončí," uvedl Marek.

Společně s dvojicí českých spoluhráčů Tomášem Rolinkem a Jaroslavem Kudrnou a dalšími hráči potom musel sledovat, jak se hráči Curychu společně s fanoušky radují z historického triumfu. Nebylo to prý nic příjemného. "Mrzí nás to, protože tohle se nemusí opakovat. Byl to první ročník Ligy mistrů, která se, myslím, chytla, a měli jsme k poháru blízko. Byla to dřina na nic. Jsme od rodin, pořád cestujeme, jsme zavřeni na baze a nakonec jsme se honili na nic," litoval devětadvacetiletý útočník.

Magnitogorsk se tak podruhé v relativně krátké době vrací s nepořízenou ze Švýcarska. Před začátkem sezóny v Bernu smolně prohrál duel s celkem New York Rangers o Viktoria Cup. "V Bernu to nevyšlo, teď jsme prohráli a ještě jsem tady byl na fotbale na Euru, když prohráli naši. Nic moc," řekl Marek.

Šanci změnit "vztah" ke Švýcarsku bude mít teoreticky při letošním mistrovství světa, které se právě v zemi helvétského kříže koná. "To je ale hrozně daleko. Navíc v reprezentaci je velká konkurence. Uvidíme, jakou budu mít formu," poukázal Marek na skutečnost, že místo v národním týmu na vrcholné akci sezóny nemá jisté.

V reprezentaci by se ale měl představit již příští týden na Švédských hrách, v nominaci na druhý turnaj seriálu Euro Hockey Tour totiž nechybí. Předtím ale ještě musí odehrát dva zápasy Kontinentální ligy za Magnitogorsk. Ten druhý v úterý, takže nestihne sraz. "Stejně tak nestihneme ani středeční trénink. Ze Samary to do Prahy létá jen třikrát v týdnu a ve středu ne. Musíme proto letět přes Moskvu a dorazíme až odpoledne," dodal Marek.