Rubriky:

MS 2014

Hektický přesun obra: přes Břeclav a Vídeň až na MS. Kovář si oddechl, že už to má za sebou

13. května 2014 20:15 - Minsk

Hodně hektický pondělek prožil dvaadvacetiletý vítkovický obránce Lukáš Kovář, když se dozvěděl, že jej trenéři hokejové reprezentace dodatečně povolávají na mistrovství světa. Dva metry vysoký a přes metrák vážící rodák z Ostravy takřka celý den strávil na cestách, večer ale už se v běloruském Minsku připojil k týmu, se kterým dnes absolvoval trénink. Na soupisku jej ale Vladimír Růžička zatím nezapsal.

 

Michal Kamaryt, ČTK

Popište tedy, jak váš přesun do Minsku probíhal?

Potřeboval jsem se z Ostravy dostat do Vídně na letadlo. Jel jsem vlakem přes Břeclav, kde jsem měl jenom dvě minuty na přestup. Do toho jsem ještě sháněl hokejky, se kterými byl problém. Jsem rád, že už to mám za sebou.

Co přesně jste s hokejkami řešil?

Nepřišly mi domů po Švédských hrách, takže jsem je ve Vítkovicích neměl u sebe. Přivezl mi je až masér z Komety Brno. Není úplně sranda se k týmu připojit takhle narychlo, ale co mi zbývá. Musím se s tím nějak vyrovnat.

Po jak dlouhé době jste zase nazul brusle?

Víceméně týden jsem nic nedělal a počítal s tím, že mám konec sezóny. Vypnul jsem hlavu a jen odpočíval, takže se do toho musím dostat.

Bude to těžké?

Ne tolik jako třeba v letní přípravě. Týden není až tak dlouhá doba, ale dnešní trénink byl docela náročnější.

Byl jste hodně překvapený, když vás trenéři dodatečně povolali?

Když mě po Švédských hrách vyřadili z kádru, říkali, že existuje malá šance, kdyby se někdo zranil. Možností sice měli víc, ale říkali mi, abych radši nejezdil nikam na dovolenou. Když jsem pak viděl na telefonu, že volá Martin Loukota (manažer reprezentace), už jsem tušil, jaké má pro mě zprávy.

Dopomohlo vám k tomu zranění Romana Poláka. Neříkal jste si v tu chvíli, že to mohla být šance pro vás?

Já jsem hlavně doufal, že to s Romanem nebude vážné, protože člověk nikomu nepřeje zranění. Mám z toho takové smíšené pocity, že tu jsem na úkor někoho, kdo se zranil.

Nakolik jste vlastně v přípravě věřil, že byste se na MS nakonec mohl, byť ne takovýmto způsobem, probojovat?

Před začátkem přípravy jsem si říkal, že šance je opravdu minimální. Takřka žádná. Postupem času procenta trochu přibývala, ale spíš jsem to bral tak, že na mistrovství bych se mohl podívat někdy v budoucnu. Letos jsem to nebral za reálnou věc.

Co se vám honí hlavou, když si uvědomíte, že jste na mistrovství světa?

Doléhá to na mě postupně. Pro mě je to specifické hlavně kvůli zvýšené pozornosti médií. Na to nejsem úplně zvyklý. Jinak se to moc neliší - kluky znám už z přípravy, hokej taky zůstává pořád stejný.

Trenéři od vás očekávají, že soupeře někdy majznete. Jste na to připravený?

Samozřejmě, počítám s tím. Když má někdo takové fyzické parametry jako já, čeká se to od něj. Každý využívá své přednosti.

Přijal jste doma ke své nominaci hodně gratulací?

Už od rány mi pípaly esemesky od kamarádů. Jedině přítelkyně možná nebyla úplně šťastná, že se jí nebudu věnovat. Ale to říkám trošku v nadsázce.

Čím jí to vynahradíte?

To si ještě musím rozmyslet. Asi ji něčím překvapím, do novin to ale říkat nebudu.

Jan Škvor (Minsk), Sport.cz

Zrušit


Časová osa: MS 2014

Filtr článků - MS 2014


Podsekce:

         
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky
  • Pavouk

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..