Článek
Jak těžké bylo nesložit se z nevydařeného vstupu do utkání?
Nechytal jsem tři týdny zápas a hned z první akce mi Finové dali gól, to bylo krajně nepříjemné. Soupeř pak zužitkoval i svou druhou šanci a já se docela trápil, jako bych hledal bránu. Gólman je ale na ledě od toho, aby byl psychický odolný a v takových chvílích se zvednul, takže jsem rád, že jsem pak už nepustil žádný gól.
Hodně vás nakopnul parádní zákrok lapačkou proti Aaltonenovi ve druhé třetině?
Určitě mi pomohl se srovnat. Obecně jsme toho Finům moc nedali, od té chvíle jsem ale cítil daleko větší jistotu. Trochu mě překvapilo, že se soupeř snažil kombinovat až do prázdné branky. Párkrát jsem čekal střelu, ale oni si to tam ještě dvakrát třikrát přihráli...
Byl pro vás právě v tom největší rozdíl proti NHL?
Těch rozdílů bylo víc. Hlavně hřiště je větší, puky jdou z větší vzdálenosti, letí déle. A gólman musí více čekat, a jak říkám, hodně nezvyklé pro mne bylo, že se nestřílí všechno do brány. Někdy jsem měl problém najít puk na ledě, navíc tady je na mantinelu dole pod reklamami ještě žlutá lajna, takže kotouč pak není vidět, ale je to hodně o zvyku.
Jak fungovala vaše spolupráce s obránci?
Bylo to dobré, občas jsme si na sebe zařvali, ale já jim pár puků špatně dal. K tomu si ještě sedneme, ale jinak se nám dařilo docela jednoduše dostávat kotouč bezpečně z pásma.
Užil jste si z branky parádní diváckou atmosféru?
Fanoušci nás celou dobu hnali dopředu, atmosféra super. Pro mě je zatím ještě každý start za národní tým speciální. Teď jsem navíc chytal snad po osmi letech doma a navíc v hledišti byli taťka, přítelkyně i kamarádi, nakonec to bylo ve všech směrech fajn.
