Článek
"Děkuji všem za krásnou rozlučku. Myslím, že jsme hráli každý zápas naplno a předváděli jsme skvělý hokej. Mladí kluci, kteří zde hráli, makali a zapadli do týmu. Musí na sobě ale i nadále pracovat," řekl devětatřicetiletý Nagy poté, co jako hráč naposledy slyšel aplaus zaplněných tribun.
Loučil se s plnou parádou, dostal i kapitánské céčko. Ale k velkému jásotu nebyl důvod. Již před utkáním bylo jasné, že slovenská reprezentace skončí v tabulce skupiny A pátá, play off pro ni pošesté v řadě zůstalo zapovězeno. I na domácí půdě. Před nadšenými fandy.
Slovenský hokejový reprezentant Ladislav Nagy padá přes francouzského hokejistu Jordanna Perreta během utkání mistrovství světa.
Bravurně si ovšem poradil s nájezdem. "Říkal jsem ale, že chci vidět první dva, abych věděl, jak stojí brankář. Pak už jsem věděl, že budu střílet nahoru, protože zůstával hluboko v brance a dole. Vystřelil jsem a krásně to tam padlo," líčil Nagy.
Nagy: Emoce? Nepouštěl jsem je ven
Nejzkušenější hráč týmu si pak užil závěrečný ceremoniál se záběry s významnými momenty kariéry. "Emoce jsem cítil, ale držel jsem se. Nepouštěl jsem je ven," tvrdil Nagy, který 1. června oslaví 40. narozeniny.
Loučit se ale chtěl jinak. A hlavně jinde. Ne v Košicích, kde také odehrál poslední tři klubové sezony poté co působil ve Švédsku, Rusku a také v zámořské NHL. V barvách St. Louis, Phoenixu, Dallasu a Los Angeles odehrál dohromady 453 duelů a nasbíral 315 bodů (117 + 198).
V národním týmu byl u historicky světlých chvil. Před dvaceti lety získal medaili jako kapitán bronzového týmu na šampionátu hráčů do dvaceti let ve Winnipegu.
Bronz má i z elitního MS 2003 z Helsinek, nad všemi úspěchy však ční zlato z Göteborgu z roku 2002.
Uzavřít vše chtěl teď v Bratislavě, kde na nejlepší z MS čeká play off, To by to pro něj byla ta vytoužená tečka za životem hokejového hráče...
"Nechtěl jsem kariéru ukončit takto. Dopadlo to pro nás špatně i přesto, že každý mluví o tom, jak dobře jsme hráli," smutnil ještě před posledním zápasem.
Cíle byly výše
„Nepostoupili jsme ze skupiny, a to je pro nás neúspěch, protože cíle jsme měli výše. Bohužel nesplnili jsme to, ani my, hráči, ani trenér, jsme to prostě nezvládli. Body jsme mohli získat v zápasech s Finskem i Kanadou a proti Němcům jsme to prostě nezvládli. Můžeme si za to sami. Mužstvo mělo kvalitu na to, abychom šli dál," pokračoval Nagy, jenž za reprezentaci odehrál 122 zápasů a vstřelil 36 branek. Startoval na osmi světových šampionátech.
Všichni kolem i on sám tvrdí, že klidně mohl hrát ještě třeba dva roky. I takový Jaromír Jágr v sedmačtyřiceti hraje dál. Nebude však jako on.
Poslední nervy a radost Slováků na mistrovství světa. Teď budou fandit Čechům!
<a href="http://www.sport.cz/">Sport.cz</a>
"Jágr nemá rodinu. On si trénuje, pak celý den spí a večer je na ledě. Je to neuvěřitelné, co dokázal a jak hrál v takovém věku. Klobouk dolů před ním, je to pan hráč. Na druhé straně, musel hodně obětovat. Já si půjdu maximálně zahrát hokej s kamarády, "pousmál se nad srovnáním Nagy.
"Už mi to stačilo. Budu se více věnovat rodince," dodal. Blízké měl v hlediště při zápase s Dány. Mohli sledovat hořkosladký hokejový konec otce rodiny. Po zápase manželka a děti přišly za ním na led.
„Scénář dnešního duelu byste nevymysleli, prodloužení, nájezdy a Laco Nagy proměnil ten vítězný," říkal kouč Slováků Craig Ramsay. Také on zřejmě zažíval konec, a to na lavičce národního celku. Jako by slovy potvrzoval, že úvahy o tom, že skutečně skončí, jsou platné. „Jsem velmi rád, že jsem tu byl, jsem hrdý na kluky a myslím si, že by měla být celá země."
