Na Hromnice o hattrick více. Únor býval Jágrův slavný měsíc

Ješitný hrdina vynikající americké komedie Na Hromnice o den více se řízením nadpřirozeného osudu ocitne v časové smyčce, díky níž se neustále znovu a znovu budí 2. února. Až časem mu dojde, že je to vlastně jedinečná příležitost, jak změnit vlastní život a dát mu skutečný smysl.

Pro Jágra se stal středobodem světa velmi brzy hokej. Za mořem pak ještě víc rozkvetl jeho jedinečný talent, díky kterému je nejproduktivnějším Evropanem v dějinách NHL.

Začátky po odchodu do Pittsburghu ale nebyly jednoduché. Jágr neuměl pořádně anglicky, nechápal odlišnosti prostředí, stýskalo se mu, po večerech si i poplakal. Na přelomu listopadu a prosince 1990 zažil šestnáctizápasovou sérii bez gólu, během níž dal do kupy jen dvě asistence. V tu chvíli by to za oceánem nejradši zabalil a odletěl za rodiči.

Pak ovšem generální manažer Penguins Craig Patrick přišel na spásnou myšlenku přivést do Pittsburghu Jágrovi českého spoluhráče. O 14 let starší Jiří Hrdina se stal mentorem i chůvou nešťastného nováčka a najednou bylo všechno mnohem veselejší.

Když 2. února 1991 vstupoval Jágr v domácí Civic Areně na led proti Bostonu, bylo znát, že si po čtvrtroku v NHL už věří mnohem víc. Česká show mohla začít.

První Jágrova branka padla v přesilovce po teči. „Puk měl na modré Larry Murphy, ten nemá žádnou velkou pecku, ale je velmi přesný, málokdy to jde vedle. Vlezl jsem si před brankáře a čekal, kam to Murphy pošle. Puk šel těsně nad ledem, tak jsem tam strčil hokejku a už tam byl," popisoval Jágr ve své autobiografii.

Průlet sestavou tehdejších Penguins je jako exkurze do Hokejové Síně slávy. Pensylvánský tým se vyrovnal i s dlouhodobou absencí Maria Lemieuxe po operaci zad, pittsburská ikona se pak dokázala vrátit ve velkém stylu na play off.

Jágr si v té době zahrál i s Markem Recchim, Bryanem Trottierem a Paulem Coffeym. Právě kanadský ofenzivní bek vybídl českého mladíka, aby zkompletoval hattrick.

„Když se Coff rozjel, tak už mohli rovnou rozdávat lístky jako na kolotoč, jak tam s nimi motal, byla radost s ním hrát," děkoval Jágr. "Před druhým gólem to vzal za naší brankou a elegantním stylem si to namířil napříč kluzištěm. Puk mi přenechal a rozjel se doprava, aby s sebou stáhl soupeřova obránce. Tím se mi na levé straně otevřel prostor a švihem jsem to poslal tam, kde brankář (Foster) drží hokejku."

Mezitím se Jágr ještě stačil poprat s dotěrným Garrym Galleym. „Pořád za mnou jezdil takový blázen, tak jsem ho vzal do kravaty a šup s ním na zem. Rozhodčí nás odtrhli a už si mě pak nevšímal."

Svůj první hattrick v NHL dokončil Jágr v 52. minutě také Coffeyho přičiněním.

„Držel jsem se u mantinelu a čekal, co se bude dít. Coff sebral za brankou puk a chvilku tam s ním kroužil. Počkal, až budu těsně před červenou a pak mi to perfektní přímkou naservíroval, jako když narýsuje," žasnul Jágr, který zakončoval precizním bekhendovým blafákem. „Radostí jsem poskakoval. Phil Bourque hned vyšťoural puk a dovezl mi ho na střídačku."

Pro českou legendu to bylo první z celkově patnácti třígólových představení, které zaznamenal v základní části NHL. V historické tabulce počtu hattricků je tak seřazen po boku dalších legend: Joe Sakika, Stana Mikity, nebo Luka Robitaillea a Dalea Hawerchuka.

„Nijak tím nežiju, abych se ohlížel zpátky. Že něco bylo, to teď už nikoho nezajímá. Možná pro sebe si člověk vzpomene, že někomu udělal radost, že dělal něco, co mělo nějaký výsledek a byla to ta správná cesta. Ale kvůli tomu ti nikdo přednost na ledě nedá," řekl pro ČTK před pár dny Jágr.

Není od věci si ale připomenout, že únor býval jeho velký vítězný měsíc.