Článek
Brankář Caroliny Petr Mrázek (34) a Miles Wood (44) z New Jersey.
Brankář Caroliny Petr Mrázek slaví 100. výhru v NHL.
Petr Mrázek v brance Caroliny kryje střelu Travise Sanheima z Philadelphie.
Dá se tažení Caroliny do bitev o Stanley Cup srovnat s něčím ve vaší kariéře? Takhle rozjařeného jako po postupovém zápase s New Jersey vás moc lidí asi nezná.
Ono se to pro nás nevyvíjelo od začátku sezony moc dobře. Ještě v půlce základní části jsme na tom byli docela bledě. Už v lednu jsme ale každý zápas brali jako play off. O to byl pak postup sladší.
Když jste v posledním měsíci naskočil do branky, tak Carolině v drtivé většině přibývaly body. Jak jste tlak snášel psychicky? Každá ztráta vás mohla přijít hodně draho.
Já bych ani neřekl, že to bylo psychicky náročné. My si v kabině řekli, že se budeme soustředit jen na ten příští zápas. Když jsme se pak dostali na pozice do 8. místa, tak jsme se domluvili, že se budeme dívat jenom na sebe. A když budeme vyhrávat, tak nás nemusí nic jiného zajímat.
Radost hráčů Caroliny po výhře nad Pittsburghem. Zleva Micheal Ferland, Justin Faulk a Petr Mrázek.
V závěru základní části jste předváděl jeden vynikající výkon za druhým. Máte nějaký zápas, kdy jste si říkal, že ty body Hurricanes získali hlavně vaší zásluhou?
Myslím, že tak to člověk brát nemůže. Kdybychom play off neudělali, tak by byla blbost si zase říkat, že pokud bych v prodloužení něco chytil, mohli jsme mít bod navíc... Takhle na to nejde myslet. Posledních deset zápasů bylo vypjatých a každý bod se počítal. Pro nás byly jedny z nejdůležitějších domácí utkání s Pittsburghem a s Montrealem, kdy jsme jedno vyhráli na nájezdy a druhé v prodloužení.
Sám jste říkal, že do půlky sezony to z vaší strany nebylo ono, kdy pro Hurricanes nastal zlom?
Na začátku sezony nám chyběly zkušenosti. Tým byl mladý. Dokázali jsme s třeba Tampou nebo ve Winnipegu hrát vyrovnané zápasy, kdy to bylo chvíli před koncem nerozhodně, ale pak jsme kvůli zbytečné chybě inkasovali. Potom ale přišel z Minnesoty Nino Niederreiter a všechno si sedlo, jak mělo. A zápasy jsme začali vyhrávat.
Fanoušci jsou po desetiletém půstu Hurricanes v play off asi hodně vyhladovělí.
Euforie je tady veliká, lidi se na to těšili hrozně dlouho. Když jsme přiletěli z posledního zápasu ve Philadelphii, tak na nás fanoušci čekali v noci na letišti. Je znát, že Raleigh zase žije hokejem. V posledním domácím zápase proti New Jersey byla aréna vyprodaná a já takovou atmosféru asi ještě nezažil. Věřím, že play off bude úžasné.
Po každém vítězném zápase jste hodně netradičně na zámořské poměry slavili s diváky, což se některým tradicionalistům moc nelíbilo. Proslulý Don Cherry vás dokonce označil za bandu pitomců.
My jsem se tomu jen zasmáli a moc jsme to ani nerozebírali. Věci, které on říká, příliš lidí ani nebere vážně. Spíš je to z jeho strany taková komedie. Dost z toho, co řekne, nedává žádný smysl.
Mrázkův brankářský parťák v Carolině Hurricanes – Curtis McElhinney (35).
Proti předchozím dvěma sezonám jste si zásadně vylepšil statistiky. Už když jsme spolu na podzim mluvili v Las Vegas, tak jste říkal, že obrana Hurricanes patří k nejlepším v NHL. Platí to asi pořád, že?
Přesně tak, můžu to jen potvrdit. Obrana šlapala celou sezonu bez nějakých větších výkyvů. Samozřejmě se u každého hráče stane, že má lepší a horší období, ale to je úplně normální. Naše defenziva pracovala výborně.
Projevil se na vaší pohodě i fakt, že jste vytvořili nečekaně dobrý gólmanský tandem pětatřicetiletým s Curtisem McElhinneym? Přitom vaším konkurentem měl být Scott Darling, který měl ale dost mizerný rok.
S Macem jsme si sedli od začátku jak na ledě, tak i lidsky. Hodně věcí se s ním dalo probrat, i když jsme povahově a emotivně docela rozdílní. On má ale hodně zkušeností, v NHL je strašně dlouho a některé rady jsou od něj fajn.
Prozradíte?
Každý gólman to má jinak. On je v brance hrozně klidný a pak najednou udělá neuvěřitelný atletický zákrok. Takže jsme probírali, jak je to možné... Když jsem se vracel po zranění, tak mi zase poradil, ať si vezmu na brusle větší nože, že mi to pomůže, jak v odrazu, tak kvůli tomu bolavému tříslu. Jsou to někdy takové maličkosti, ale našli jsme společnou řeč od začátku.
Teď budete čelit Capitals, se kterými jste v základní části prohráli všechny čtyři zápasy. Dá se přes ně postoupit?
Věříme, že ano. Favorit je určitě Washington, ale i když nás čtyřikrát porazil, tak to byly hodně vyrovnané zápasy. A víte, jak to chodí v play off. Každý tým má nějaké slabiny a jde o momentální výkony, může se stát spousta věcí. Klidně se dá jeden večer prohrát hodně, pak zase vyhrajete o gól a má to stejnou váhu. V tom je play off specifické. Musíme překvapit a znepříjemnit jim to.
Alex Ovečkin si hledá cestu k brance soupeře.
Jedním z vašich nejlepších zápasů v kariéře byl právě duel s Washingtonem z podzimu 2015, kdy jste ještě jako brankář Detroitu vychytal nulu a Ovečkinovi zlikvidoval 15 střel. Asi se dá čekat, že vás ruský kanonýr zase hodně prověří...
To je asi jediný hráč, na kterého se soustředí všichni gólmani v NHL. Všichni vědí, že hodně střílí a tu ránu má hodně dobrou. Když se ale podíváte na celý tým Capitals, tak tam si člověk nevybere, těch výborných hráčů je tam spousta: Carlson, Kuzněcov, Bäckström, Oshie...
Už víte, jestli budete v prvním zápase chytat?
Měli jsme už nějaké porady u videa. Ale nechám se překvapit. Uvidíme, co trenér vymyslí.
