Slyšel jsem, jak křupou kosti, bylo to zlomené na tři části. Český tvrďák přesto odehrál celé play off

Jsem hodně spokojený, protože se mi dařilo už od začátku a na nic jsem si nemohl stěžovat. Dostával jsem hodně prostoru na ledě a jsem rád, že jsem dokázal dělat pravidelně body, podávat kvalitní výkony a ukázat, že umím být platný pro tým. Byl jsem jedním z nejvytěžovanějších hráčů, chodil jsem na led v rozhodujících fázích zápasů, na přesilovky, na oslabení. Nikdy ale nemůžete sezonu považovat za dokonalou, pokud nevyhrajete Stanley Cup, pro který celý rok dřete. Prohrát ve finále konference se St. Louis bylo těžké přijmout.

Na posledním tréninku před začátkem play off proti Vegas jsme trénovali přesilovky, chtěl jsem vystřelil a najednou jsem dostal sekeru do ruky. Sami asi víte, jaká je to bolest, když si prst přivřete třeba do dveří. Okamžitě jsem jel ke střídačce, kde jsem si sáhl na konec prstu a slyšel, jak to křupe a hýbou se mi kosti. Trénink jsem dotrénoval, aby novináři nepřišli na mé zranění, po něm jsem ale jel na rentgen, který ukázal, že mám konec prstu zlomený na tři části...

Před každým zápasem mi prst opíchávali, abych mohl hrát. Myslel jsem, že se to bude zlepšovat, ale po každém týdnu jsem šel na další rentgeny, které odhalily, že kůstky jsou od sebe dál a dál. Asi moc nepomohlo, že za každý jsem absolvoval 25 až 30 vhazování. Ale šlo s tím hrát, úplně mě to neomezovalo. Nechtěl jsem se na nic vymlouvat, moc příjemné to ale nebylo. Hned po sezoně jsem musel na operaci, bez ní by mi kosti nesrostly. Dali mi tam šroubek. Teď, tři týdny po operaci, to sice vypadá, jako bych měl tři malíčky, už ale můžu zase trénovat. Snad se to bude lepšit.

Zranění hlavy se v NHL dost hlídá. Den po tom úderu jsem se úplně necítil, byť to nebylo nic hrozného. Bolela mě hlava, ale na zápas to nebylo. Případný sedmý duel bych už asi hrál, ale hlava je zrádná. Tím, že jsem už na začátku sezony musel kvůli otřesu mozku vynechat tři zápasy, mě testy v play off do šestého zápasu nepustily. Těžce jsem snášel, že jsem týmu nemohl pomoc na ledě.

Sám sebe jsem hodně překvapil. A hlavně táta mi nemohl říkat, že dávám góly jen z dorážek (směje se). Povedly se mi i góly, které můžou být v highlightech. Před sezonou bych byl šťastný i za 25 branek. Jsem strašně rád, že jsem ukázal, že můžu být i střelec. I tak si ale pořád myslím, že jsem spíš nahrávač. Nedokážu pochopit, že teď mám víc gólů než asistencí. Moc mě těší, že jsem třicetigólovou metu pokořil.

Bylo to pro mě něco nového, protože tolik jsem v NHL nikdy nenahrál. Těžil jsem z dobré letní přípravy, vůbec mi na konci sezony nedocházely síly, necítil jsem únavu. Nechci ale usnout na vavřínech. Chci na sobě dál makat, abych byl lídrem mužstva a ještě platnějším hráčem pro tým, který ho dokáže pravidelně táhnout.

Vůbec jsem nechtěl řešit, jakou mám smlouvu. Už ve druhé půlce minulé sezony jsem dokázal, že můžu hrát hokej vysoké úrovně, že můžu být top hráč. Hlavně jsem nechtěl mít výkyvy, kdy se vám třeba čtrnáct dní daří a pak třeba pět zápasů neuděláte bod nebo nejste vůbec platný. Tohle mě naštěstí nepotkalo, čehož si hodně vážím. I spoluhráči pak vědí, že se na vás můžou kdykoliv spolehnout.

Vůbec si zatím neumím představit, jak to bude vypadat. Bez kontraktu zatím jsou nejen oni, ale i někteří mladí kluci. Jumbo (Thornton) o tom nechtěl moc mluvit, ale říkal, že by chtěl být dál u nás. Fakt si nedovedu představit, že bych se po létu vrátil do kabiny a Pavelski s Thorntonem v ní nebyli. Vždyť jsem v Sharks s nimi vyrostl. Ale NHL je byznys a nikdo neví, co se může stát.

Vždycky jsem snil se na Bora-Bora dostat a bylo to nádherné. Zatím nejhezčí dovolená. Nevím, jestli ji ještě nějaká překoná.

Když jsme poprvé skočili mezi rejnoky a malé žraloky, byl to v pohodě. Pak jsme jeli na otevřené moře, kde už byli i Lemon sharks, kteří můžou mí i tři metry. A když nám pak řekli, že se může objevit i žralok tygří... To jsem rovnou hlásil, že jakmile ho uvidím, jdu hned z vody. Ale bylo krásné plavat mezi třímetrovými žraloky. Zároveň jsem měl ohromný respekt, nikdy nevíte, co žralok zrovna udělá. Jednou trochu víc hýbl hlavou a hned jsem se snažil dostat nad hladinu. Chtěl jsem ale docílit fotky, že jako Žralok plavu se žraloky, což se povedlo. Byl to prostě zážitek a měl jsem radost, že do toho nakonec šla i moje snoubenka, i když se zpočátku tomu bránila. Strašně si to užila.

Oba se hodně těšíme, tak snad se všechno povede. Většinou mám rád všechno pod kontrolou, ale svatbu jsem hodně nechal na snoubence, protože během sezony jsem na to neměl čas. Chtěli bychom menší svatbu, aby na ní byli jen nejbližší a dobří kamarádi.

Některé ano, ale ještě se to musí dořešit. Léto je krátké, kluci mají rodiny a Česká republika taky není za rohem...

Určitě, nebudu říkat, že ne. Když jsem měl v minulosti říkat proslov Kubovi Krejčíkovi na jeho svatbě, byl jsem z toho nervózní měsíc dopředu. Mnohem víc, než když mám zápas.

Letní pauzu moc rád nemám. Vždyť už po osmi dnech od operace prstu jsem šel do posilovny. V úterý jsem pak přijel do Česka a hned další den jsem šel cvičit. Prostě si nejvíc odpočinu na kole nebo u jiných sportů. Během léta pořádám druhý ročník své hokejové akademie. Loni jsme na ní měli 35 dětí, teď už jich bude 70, což je maximum. Hrozně se na práci s dětmi těším, loni mě to moc bavilo a i děti byly nadšené. Do toho s přítelkyní chystáme barák v Újezdu u Průhonic, kde to budeme mít blízko k rodičům do Šeberova. Už je to v procesu, stavba probíhá a těším se, až bude hotovo.

Kdo by nechtěl vyhrát? Každý chce vítězit! Jsem rád, že se mi sezona takhle povedla a ukázal jsem, jak umím hrát. Teď už ale není na mně, jak to dopadne. Vážím si toho, že jsem zase v elitní desítce, protože konkurence je velká.

Vždycky přejete všem Čechům, aby se jim dařilo, zároveň ale vždycky toužíte být lepší než ostatní. S Pastou přes léto většinou bruslíme a hrajeme mezi sebou hokejíčky, takže nějaká rivalita mezi námi může být. Určitě by bylo hezké ho jednou takhle porazit.