Článek
Capitals nabrali hned z kraje sezóny šampionskou formu. Jejich útok skládá gólové symfonie, ale když je potřeba, má tým i dostatek ostrých hochů na zjednání pořádku. Byť Garnet Hathaway to svým pondělním plivnutím na soka v bitce dost přehnal. „Já si ale maximálně užívám, zatím hrají všichni tvrdě, všichni se srážejí a všichni táhnou za jeden provaz," tvrdí Gudas.
V minulosti byl za své diskutabilní zákroky často kritizován i suspendován, jeho neúprosný fyzický styl býval označován za zpátečnický. I když teď NHL vyznává hlavně rychlost, svaly jsou dál potřeba.
„Několik velkých hitů už jsem předvedl, pár skrumáží jsem taky absolvoval, ale naši útočníci většinou dohrávají soupeře ještě dřív, než se k nim vůbec dostanu. Takže při těch větších bitkách a strkačkách jsem ani nebyl, neměl jsem to štěstí," směje se český vousáč.
Není divu, že je mu do zpěvu. Capitals teď působí jako dobře seřízený přístroj na demontáž protivníků. „Je to super! Všichni mají vynikající náladu, věří si a mají neuvěřitelné sebevědomí. Je to fakt zajímavé být tady v tom prostředí. Do zápasů chodíme s tím, že tým je našlapaný a za jakýchkoli okolností bude hrát naši hru 60, nebo 65 minut," pochvaluje si Gudas.
Ovečkin? Týmový hráč
Když nastupoval za Flyers, s Capitals se často potkával a měl za úkol znepříjemňovat život hlavně jejich kapitánovi Alexandru Ovečkinovi. Teď ale postupně zjišťuje, co od vlastních obránců ruská hvězda při zápasech potřebuje, aby byla spokojená...
„Na jedničku to chce, aby mohl hned pálit, to je jasný," říká český bek. „Jinak ale speciální přání nemá. Je to týmový hráč a stmeluje to skvěle. Jsem hrozně rád, že nám takhle pomáhá, hraje vyloženě pro nás," přitakává Gudas, který po necelých dvou měsících sezony už více pronikl do systému washingtonských hokejistů. „Pomalinku, polehounku se to zlepšuje."
A kdyby snad měl nějaký problém, může to probrat s rozvětvenou česko-slovenskou kolonií. „S Vráničem (Jakubem Vránou) jsem byl na mistrovství světa, s Kempasem (Michalem Kempným) se známe taky z nároďáku, s Rišou Pánikem jsme hráli několik let a zase jsme se sešli, což ocenily i naše partnerky, které jsou rády, že tu můžou být spolu. Během měsíce se nám oběma navíc narodily děti, takže ty spojitosti tam jsou pořád," těší Gudase.
A klidně by si povídal dál, kdyby u něj nestál nepříjemný chlapík z PR oddělení Capitals, jenž neustále ukazoval na hodinky a snažil se ukončit rozhovor už po pěti minutách. Tak to ale v nejlepších klubech v NHL někdy chodí.