Hlavní obsah

Nebojí se ani bitky s hvězdou! Loni jsem byl vyjukaný, teď je to lepší, říká český bek Detroitu

San Jose

Minimálně od letošního mistrovství světa na Slovensku je Filip Hronek i pro hokejové fanoušky, kteří nesledují NHL, důkazem, že český obránce dokáže hrát rychle, útočně, moderně. A jednadvacetiletý bek tak hraje i od začátku nové sezony, která však jeho Detroitu moc nevychází. I když to je pro poslední tým tabulky asi dost slabé slovo.

Foto: Marek Burkert, Právo

Filip Hronek

Článek

Máte pro to vysvětlení?

(Povzdechne si) Spokojení nejsme. Začátek jsme měli dobrý, prvních pár zápasů to bylo jakž takž, ale pak jsme měli dlouhou sérii porážek. A teď se z toho snažíme dostat. Nechali jsme si dávat strašně moc branek a nedokázali jsme vyhrát ty zápasy o gól. Když to je třeba 2:2, tak jsme to nezvládli zlomit na naši stranu.

Cesta nahoru bude těžká, Atlantická divize se zdá hodně nadupaná.

My jsme s Tampou ještě nehráli, ale celá liga je víceméně vyrovnaná a je to právě o těch vyrovnaných zápasech, aby se dotáhly k výhře nebo aspoň k remíze a byly z toho nějaké body.

Teď jste kvůli problémům po ráně pukem vynechal dva zápasy, ale na vytížení si asi nestěžujete.

Cítím se líp než loni. Znám tady víc kluků a všechno je to takové příjemnější než před rokem. To jsem byl na začátku takový vyjukaný, teď je to určitě lepší.

Vytížení českých beků v NHL
Filip Hronek (Detroit)22:33
Michal Kempný (Washington)19:12
Radim Šimek (San Jose)19:02
Libor Hájek (NY Rangers)17:38
Radko Gudas (Washington)17:35
Jan Rutta (Tampa Bay)17:13
Roman Polák (Dallas)15:12

S více než dvaceti minutami na zápas asi není divu.

Hraju hodně a dostávám prostor ve všech situacích, takže z tohoto pohledu je to dobré.

Dá se říct, že vám pomohlo i mistrovství světa na Slovensku, kde jste patřil mezi nejlepší české hráče?

Myslím, že ano, ale tady v Americe se na to neupínají. Herně mi ale Bratislava pomohla hodně. Pro mě to byl super turnaj, užil jsem si to tam s klukama. Měli jsme výbornou partu, byla tam sranda a hráli jsme dobrý hokej. Na tyhle akce se určitě těším.

Dřív se hráči Detroitu dostávali do prvního týmu ve výrazně pozdějším věku, ale trendy už dorazily i k Red Wings.

Pro mě je to teď čtvrtá sezona v Americe. Máme tady dobrou partu, hlavně my mladší kluci. Bydlíme kousek od sebe a funguje to tady skvěle, klub se o nás výborně stará, je to neuvěřitelné.

A vám pak nechybí sebevědomí, abyste se pustil do bitky i s takovou hvězdou, jako je Pastrňákův spoluhráč v Bostonu Brad Marchand.

To ani nevím, jak to vzniklo, nějak v zápalu boje se to stalo. Ale silnej je, to jo.

Před časem vás kvůli podobě srovnávali se zápasníkem MMA Conorem McGregorem, takže jste vlastně jen dostál pověsti.

Ono se toho hodně napíše a kolikrát ani není půlka věcí pravda. Tohle vzniklo, když jsem měl na Halloween takový kostým, párkrát se mi pak stalo, že o tom někdo mluvil, ale jinak nic speciálního.

Detroit býval v NHL docela výraznou českou adresou, může se podle vás tato tradice zase obnovit?

Není nás v klubu tolik, jen já a Záďa (Filip Zadina), snad se to v budoucnu zase rozroste.

Zadina se jako šestka draftu se zatím do NHL na delší čas neprosadil, je zklamaný?

Pro něj to není lehké. Nejdřív o něm všechna média psala, jak bude dávat góly a podobně. Ale teď zase novináři otočili o 180 stupňů a píšou, co se děje, že ty góly nedává. Je zajímavé, jak lidi dokážou otočit z jednoho extrému, jaký je to super snajpr, do druhého, že nedává tolik gólů, jako jich dával v juniorce. Je to prostě těžší liga a najednou se píše, že to byl špatný výběr atd. To mi na tom vadí.

Myslíte si, že skok z AHL do NHL je opravdu tak velký?

Je to jiné. Ale hlavně si myslím, že je ohromný skok z juniorky do profesionální ligy v Americe. To je větší rozdíl než z AHL do NHL. Protože v juniorce ten hráč většinou dominuje, hrají tam jen mladí kluci. Ale tady jsou všichni vyspělí, velcí, silní a zkušení. Takže si myslím, že to je určitě těžší. V NHL už jsou pak těžko bránitelní úplně všichni. Kdokoliv tady hraje, tak je dobrý hokejista a něco umí.

Reklama