Článek
Zack Smith z Ottawy a brankář Philadelphie Petr Mrázek.
Gólman Philadelphia Flyers Petr Mrázek, před jeho branku najíždí Arťjom Panarin z Columbusu.
Gólman Philadelphie Flyers Petr Mrázek chytá puk v utkání NHL proti Columbusu. Situaci přihlíží jeho spoluhráč Shayne Gostisbehere.
Český brankář Petr Mrázek už se ukázal fanouškům v novém dresu Philadelphie Flyers, kam jej poslal Detroit. Do zápasu zatím nezasáhl.
Váš start v novém klubu byl pohádkový. Co při něm bylo nejdůležitější? Stanovil jste si třeba i nějaké bodové cíle?
To ne. Ono je to něco úplně jiného, než když jdete do brankoviště týmu, který dobře znáte. Vždycky záleží na tom, jak se zapíšete. I vzhledem k důvěře spoluhráčů. Těší mě hodně, že se to povedlo.
Zdá se, že potřebujete přesně to, co vám v Detroitu chybělo – pravidelný rytmus zápasů. Je to tak?
Já už jsem to někde říkal, první půlrok sezóny byl pro mě opravdu těžký. Vlastně se dopředu nevědělo, kdo bude chytat. Sice se třeba řeklo, že na první zápas jdu já, na druhý Jimmy Howard, ale když se mi první zápas povedl, tak jsem šel i do druhého.
Poznamenalo to nějak i vaše vztahy s Howardem, s nímž jste se u Red Wings přetahoval o pozici jedničky?
Měli jsme profesionální vztahy, ale určitě není lehké, když pořádně nevíte, na čem jste. Ani pro jednoho z nás.
Takže jste viděl jako jediné řešení výměnu?
Od prosince jsem se na výměnu chystal. I s přítelkyní (volejbalistkou Sárou Olivovou – pozn. red.) jsme si říkali, že by bylo dobré změnit prostředí. Když mi ale ten den v půl desáté večer volal manažer Ken Holland, že mě vyměnili do Philadelphie, tak to na mě nějak dolehlo. Přece jen jsem v organizaci Red Wings prožil šest let, mám v Detroitu spoustu známých a kamarádů. Naučil jsem se, jak zvládat tlak, protože zájem o hokej je ve městě obrovský. A vše se rozebírá do detailu.
Zahrál jste si v jednom týmu i s legendami Dacjukem, Franzénem, Alfredssonem, Zetterbergem... Zažil jste i proslulého majitele klubu Mikea Ilitche, za jehož působení došlo k obrovskému rozmachu hokeje v Detroitu. Jaká je pro vás nejsilnější vzpomínka spojená s Red Wings?
První zápasy v NHL byly prostě neskutečné. Ale nejsilnější věci mám spojené se sezónou 2014/15, kdy nás ještě vedl Mike Babcock, který mi dal možnost chytat v play off.
Série s Tampou...
Přesně tak, měli jsme vynikající mužstvo, v prvním kole jsme hráli s Lightning a vedli jsme 3:2 na zápasy. Nakonec se ale šlo do sedmého utkání, kde to bylo 50 na 50. Vybavuju si, že se strašně dlouho hrálo bez gólů, ale na začátku třetí třetiny jsme inkasovali a pak jsme prohráli 0:2. Pamatuju si ty momenty ticha po zápase v naší kabině. Tampa postoupila nakonec až do finále.
V Detroitu jste působil i s krajany Jakubem Kindlem a Markem Židlickým, ale nejblíž jste měl asi ke slovenskému útočníkovi Tomáši Tatarovi. Překvapilo vás, že se stěhoval z Red Wings prakticky jen pár hodin po vás a nově působí ve Vegas?
Tomáš mi volal hned, jak jsem byl vyměněný. Ale že Detroit vytrejdoval i jeho, to jsem moc nechápal. Říkali, jak budou sázet na mladé a perspektivní hráče a vymění kluka, který dával v každé sezóně přes 20 gólů.
S přesunem z Detroitu do Philadelphie souvisí i všední záležitosti, jako je hledání nového bydlení. Jak jste to vyřešil?
Na hotelu jsem strávil jen jednu noc. Chtěl jsem ale raději byt, abych si pořád nepřipadal, jako když neustále hrajeme venku. Příští týden bych měl mít taky auto, takže všechno šlo hodně rychle.
Ve dnech volna si teď můžete zajet i na fotbal, ne? Do Philadelphie jde hrát záložník Bořek Dočkal.
Voras (Jakub Voráček) už mu psal, že se musíme domluvit a jít společně na nějakou večeři. Já mám fotbal hodně rád. Když je v létě šance, vyrážím i na zápasy po Evropě. Takže teď je důvod podívat se na něj i v Americe.
Vaším základním úkolem je ale držet Philadelphii, o níž se říká, že je pro gólmany možná nejtěžší štací v NHL. Ostatně mohli by o tom vyprávět třeba Roman Čechmánek, nebo Rus Bryzgalov.
Vím o tom, ale když se podíváte, jaké výkony v této sezóně předváděli Brian Elliott a Neuvy (Michal Neuvirth), tak oba dokazovali, že Flyers můžou mít hodně dobré gólmany. Ono je to vždycky spojené s tlakem. Někdo ho unese, někdo ne. Já mám školu z Red Wings, kde se neodpouští vůbec nic. I na každý zápas venku jezdí z Detroitu spousta novinářů a ti jsou dost přísní.
O výsledcích zápasů může v NHL rozhodnout spousta maličkostí, nebál jste se proto, jak bude fungovat vaše spolupráce s mladými a ne příliš zkušenými obránci?
Neřekl bych. Ty herní systémy v týmech NHL jsou víceméně stejné. Občas musíte pomoci při rozehrávce za brankou a dát si pozor na chyby. Ale v těch prvních zápasech to fungovalo výborně.
V souvislosti s Flyers se nejvíc mluví o Claudu Girouxovi a Jakubu Voráčkovi, v čem je podle vás největší síla současných Flyers?
Giroux a Voras jsou skvělí hráči. Ale třeba Simmonds je taky výborný. Hlavně se mi ale líbí, jaká je to skvělá semknutá parta, jak se kluci k sobě chovají. V kabině máme spoustu srandy a to je hodně důležité.
Z Philadelphie se teď stala nejpočetnější česká enkláva v NHL. Hned dva gólmani, obránce Gudas, útočné eso Voráček. Ten zájem o vaše výkony se ještě zvýší, cítíte to tak?
Já bych řekl, že i na Detroit byla v Česku zaměřená pozornost, v tom bych velké rozdíly neviděl. Pro mě je ale skvělé, že mám za spoluhráče zase české kluky, se kterými výborně vycházím.
Už jste si také dvakrát vyzkoušel slušivý kabátek s kožešinovým límcem, který si v kabině Flyers obléká nejlepší hráč zápasu. Jak se vám ten rituál zamlouval?
Potěšilo mě to, to je jasné. Byl to takový příjemný bonus. My se teď ale musíme soustředit na závěr základní části. Máme ještě osmnáct zápasů, ve kterých si musíme pojistit play off a vytvořit si co nejlepší pozici. Tabulka je strašně vyrovnaná.
Až se Elliott s Neuvirthem uzdraví, bude na místo gólmana u Flyers velká tlačenice. Bude vaší výhodou v souboji o to, kdo začne v play off, větší rozchytanost?
To je strašně těžké takhle říct. Oba kluci měli velkou smůlu, že se zranili v klíčové části sezóny. Já přišel pomoct Flyers, aby uhráli co nejvíc výher. Nechci předbíhat. Uvidíme, co se ještě do konce základní části stane.
