Článek
Proč?
Protože tým máme zkušený a dobrý, ale času už moc není. Nadcházející sezónu bychom měli potenciál ukázat, protože po ní hodně klukům vyprší smlouvy a tým už pak bude vypadat jinak. Ale NHL je trošku nevyzpytatelná, nejde si jen říct, že teď už Stanley Cup vyhrajeme. Předminulou sezónu jsme byli favorité a neudělali jsme ani play off.
Zatímco letos jste došli až do finále Východní konference, v níž jste měli pozdější šampióny z Washingtonu na lopatě, když jste vedli 3:2 na zápasy. Pořád vás bolí, že poslední krok do finále se nepodařil udělat?
Určitě to mrzí, vždyť jeden zápas nás dělil od finále, ve kterém už se mohlo stát cokoliv. Ale celkově nám série s Washingtonem nesedla a soupeř si postup zasloužil. Hráli jako tým, všechny čtyři lajny jim šlapaly a zdáli se mi trošku hladovější po úspěchu než my.
Všichni vyzdvihovali výkony kapitána Capitals Alexandra Ovečkina. Také jste cítil, že právě on měl na triumfu Washingtonu zásadní podíl?
Bylo hodně vidět, že se změnil. Vždycky to byl skvělý hráč, měl ale pověst útočníka, kterému se moc nechce hrát dozadu a nehraje pro tým. Jenže v letošní sezóně, a hlavně v play off, to byl někdo úplně jiný. Obětoval se pro tým, blokoval střely, vracel se, dával góly. Byl nejlepší hráč Washingtonu.
Jak celou sezónu hodnotilo vedení Lightning?
Steve Yzerman (generální manažer) to bral pozitivně. Říkal nám ale, ať na sobě přes léto makáme, najdeme v sobě pár procent na zlepšení, abychom se vrátili ještě lepší a byli jako tým ještě úspěšnější.
Měl jste radost za spoluhráče Victora Hedmana, že ve středu získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce NHL?
Victor je ikona klubu, se Stevenem Stamkosem jsou v Tampě nejdéle a je to jeden z našich nejlepších hráčů. Máme spolu výborný vztah, je to veterán a ostatním se pořád snaží pomáhat a radit.
Stejně jako jemu je i vám sedmadvacet let, dokonce jste o tři týdny starší. I vy se proto považujete za veterána?
Sice už mám v Tampě za sebou pět kompletních sezón a služebně patřím mezi nejstarší, za veterána se ale neberu. Ale jo, když přijdou mladí kluci, snažím se je vzít třeba na večeři a v jejich začátcích jim poradit.
Jak svou situaci v Tampě bral váš krajan obránce Andrej Šustr? Ke konci sezóny vypadl ze sestavy, v play off nenastoupil vůbec a po vypršení kontraktu se 1. července může stát nechráněným volným hráčem...
Andy to má těžké, protože máme v týmu hodně kvalitních obránců. Přál bych mu, aby s Tampou podepsal novou smlouvu. A když ne, tak aby podepsal někde, kde bude pravidelně hrát. Vím, že na sobě dře. Snášel těžce, že nehraje, ale ostatní kluky pořád povzbuzoval a zůstával pozitivní.
Sezóna vám skončila před měsícem, už jste si odpočinul a načerpal síly na novou?
Jasně, v pondělí začínám s přípravou. Budu trénovat s Radkem Faksou, Romanem Polákem a s pár klukama z Vítkovic. Chci se zaměřit hlavně na rychlost, protože o ní novodobá NHL je. Už nemusíte mít sto kilo a dva metry, abyste mohli něco uhrát. Je to o rychlosti a chytrosti.
David Pastrňák říkal, že letní přípravu bytostně nesnáší. Jak to máte vy?
Není to nic příjemného, ale vím, že to dělat musím. Pak si stejně zvyknu a už mi to problémy nedělá. Jak říkal Pasta, letní přípravu je potřeba si zpestřit, ne do toho jen bušit v posilovně. Stejně jako on si ji zpříjemňuju tenisem, který hraju hodně.
Jaký jste tenista?
Myslím, že za poslední tři roky jsem se zlepšil. Je ale těžké to posuzovat. Jdete si zahrát s někým, který o sobě tvrdí, že je dobrý tenista, ani si s ním nepinknete. Někdo vám naopak řekne, že to bude v pohodě zápas a pak vás vyklepne 6:0. V tenise je to trošku specifické, ale považuju se za normálního, solidního tenistu.
A ve srovnání s jinými hokejisty-tenisty?
Naše zápasy s Mrázou (brankářem Petrem Mrázkem) jsou celkem vyrovnané, naposledy mě porazil. Často, třeba třikrát za léto, chodím hrát se Slovákem Ríšou Pánikem, se kterým se dobře znám. Taky to jsou vždycky vyrovnané bitvy.
Jak jste vůbec strávil dovolenou?
Byli jsme na Sicílii a pár dní v Benátkách. Na Sicílii nám tři z pěti dnů propršelo a čtvrtý den byly v moři medúzy, takže se nedalo koupat. Škoda, protože se rád vyvalím na pláž, odpočívám a přečtu si u toho nějakou knížku.
Dostanete se k tomu na slunné Floridě i během sezóny?
Když je chvíle volna, lehnu k bazénu nebo si s kamarádem, který má rybářskou loď, zajedeme zarybařit. Beru to jako zpestření sezóny, kdy na chvíli zapomenete na hokej.
Jaký je váš největší úlovek?
V angličtině se ryba jmenuje Black Drum a měla dvacet pět až třicet kilo.
Jak dlouho jste se s ní pral?
Zrovna jsme byli na lodi s Tylerem Johnsonem (spoluhráč z Tampy Bay) a z vody jsme ji společně tahali patnáct minut. Taky nás potom pěkně bolela záda.
Pustili jste ji zpátky?
Pustili. Chytali jsme ale i menší, třeba pstruhy nebo platýse, které jsou dobré k jídlu. Kamarád-rybář nám je vykuchal a večer jsem si je udělal na grilu.
Sportovní fanoušci nyní žijí fotbalovým mistrovstvím světa. Je to i váš případ?
Mistrovství sleduju hodně, fotbal mě baví. Strašně se mí líbí Chorvati, jak hrají. Vždycky fandím outsiderům, takže držím palce i Islandu a podobným týmům. Jsem rád, že do hry zapojili videorozhodčí, je to pozitivní novinka.
