Článek
Budova bývalé banky vyzdobená v rokokovém stylu se mezi moderními výškovými budovami vyjímá až skoro nepatřičně. Za 18 kanadských dolarů tu však vstoupíte do světa, kde mají místo největší mistři hokejového umění za uplynulých 100 let.
Že se v něm nezapomíná ani na české hráče, vyvolává příjemné pocity hrdosti. „Hele, Hašan!" vyhrkl nadšeně jeden z českých fanoušků, kterých na World Cup nepřijelo zrovna málo a při utkání s Evropou byli také hodně slyšet.
Kanaďané nezapomněli ani na Hlinku
Dominik Hašek, jediný Čech uvedený do torontské Síně slávy na podzim roku 2014, má v expozici dresy z Nagana, ten bílý připomíná Kanaďanům slzy Waynea Gretzkého, který před 18 lety obrečel porážku v olympijském semifinále.
Když Hašek před dvěma lety pronášel projev při slavnostním ceremoniálu, připustil, že měl ohledně svého zámořského angažmá značné pochybnosti. „Myslel jsem, že mě v NHL nechtějí. Ptal jsem se sám sebe, jestli tady můžu hrát," řekl pozdější dvojnásobný vítěz Hart Trophy pro nejužitečnější hráče a šestinásobný držitel Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL. Kdo z mladších ročníků jedinečná Haškova představení nezažil, může si teď na interaktivní obrazovce pustit sestřih nejlepších momentů geniálního gólmana.
Skutečný hokejový fanda si ale všímá detailů. Zaregistruje fotku Ivana Hlinky v dresu Vancouveru ze sezóny 1981/82, kdy tehdy dvaatřicetiletý dvojnásobný mistr světa vytvořil nováčkovský rekord Canucks v produktivitě, nebo překontroluje, jaký uzel si na vystavené kravatě vázal legendární montrealský trenér Toe Blake.
Připomínají se i slavné výhry nad Sověty
Uvnitř expozice je ostatně zrekonstruována celá kabina Canadiens z konce sedmdesátých let, kdy nebylo v NHL lepšího týmu. Rozvěšené dresy jako by každou chvíli měli obléct tehdejší montrealští hrdinové Bob Gainey, Guy Lafleur, Larry Robinson. V mezinárodní sekci je zase k vidění dres Františka Pospíšila ze šampionátu ve Vídni 1977 i bannery připomínající slavná československá vítězství nad Sověty.
Celková rozloha expozice má podle propagačních materiálů 5300 m2. Vpravdě posvátným zážitkem je ale vstup do Great Hall, kde se každým rokem konají uvítací ceremoniály nových členů.
Čtrnáct metrů vysoké hokejové „katedrále" s působivou vitrážovou kupolí dominuje Stanley Cup, u kterého se návštěvníci nadšeně fotí, po stranách jsou ve skleněných vitrínách umístěny individuální trofeje NHL a za masivními trezorovými dveřmi se ukrývají cenné relikvie z dřevních dob zámořského hokeje.
Někde tady si člověk chtě nechtě uvědomí, že hokej není jen nesmyslné honění se za zmrzlou žábou, ale oduševnělá hra, která mnohokrát ve své historii ovlivnila politiku i kulturu, a za níž se skrývají velké příběhy vůle a odvahy. Řadu z nich psali i Češi. Letos na Světovém poháru to ale nebylo.
