S Augustou se přišly v Jihlavě rozloučit stovky lidí. Je to smutný den, svěřil se předseda hokejového svazu Král

„Je to pro mě strašně smutný den," svěřil se předseda Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král. Když Pepa sbíral s nároďákem tituly, tak jsem ještě nebyl ve funkci, ale později jsme se hodně skamarádili. Lidsky jsme si skvěle rozuměli. Často jsme si volali, a to i v době jeho nemoci. Když se naposledy ozval z jeho telefonu syn Patrik, hned jsem věděl, kolik uhodilo. Pepíkův odchod mě strašně mrzí, ale on si prožil život naplno a každý z nás ho má bohužel nějak vyměřený," přemítal Král.

Augusta byl u toho, když někdejší Československo v roce 1976 na premiérovém Kanadském poháru vůbec poprvé v historii zdolalo domácí profesionály. Milanu Novému dokonce přihrál na jediný a vítězný gól střetnutí. „Tehdy to byla historická událost. S Josefem jsem nastupoval v nároďáku i dva roky na vojně v Dukle. Vycházeli jsme spolu výborně na ledě i mimo něj. On vždycky dobře věděl, kde mě přesnou přihrávkou najít," zavzpomínal na parťáka někdejší kanonýr Milan Nový.

Smutek z Augustova odchodu netajil ani jeho spoluhráč z Dukly i národního týmu Jan Suchý. „Na Pepu mám nádherné vzpomínky. Zažili jsme toho strašně moc. Od společných hokejových začátků v Havlíčkově Brodě až po poslední dobu, kdy už mu zdraví moc nesloužilo. Je mi hrozně líto, že už není mezi námi. Bohužel s tím nic nenadělám," posteskl si někdejší obětavý bek.

Vladimír Martinec nastupoval s Augustou v reprezentačním celku a později se spolu setkali jako trenéři také na střídačce národního mužstva. „Budu mít na něj jen ty nejlepší vzpomínky. Jeho úmrtí mě mimořádně zasáhlo. Vždycky jsme si dokázali vzájemně pomoct a i když jsme měli jako trenéři občas na některé věci jiný názor, vzájemnou diskusí jsme pokaždé došli ke shodě," vybavil si Martinec.

Bývalý obránce brněnské Komety Jaromír Meixner proti Augustovi nastupoval na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v prestižních ligových bitvách. „Na ledě jsem ho ve vypjatých zápasech s Jihlavou rád neměl. Byl totiž strašně rychlý. Jinak to byl ale velmi příjemný člověk, s nímž jsem si při každém setkání rád popovídal. Rivalita mezi fanoušky Komety a Dukly byla tehdy obrovská, ale my hráči jsme ji většinou vnímali jen během utkání," prozradil Meixner, který Augustu navštívil v brněnské nemocnici, když už zápasil s vážnou chorobou. „Viděl jsem na něm obrovské odhodlání, chtěl s ní bojovat. Příroda ale bohužel rozhodla jinak," povzdechl si Meixner.

Na smutečním obřadu nechyběl ani další bývalý brněnský hokejista Farda, Augustovi spoluhráči z Dukly Jiří Holík, Hrbatý či Chalupa ani zástupci mladší hráčské generace Reichel, Ručinský nebo Čajánek. Rozloučit se s Augustou dorazil na Vysočinu také fotbalový kouč Petr Rada.