Rubriky:

Ostatní

Dojatému Havlátovi se draly do očí slzy: Byla to krásná tečka

10. srpna 2017 16:51 - Brno

Vzal si do ruky mikrofon, aby po svém posledním, rozlučkovém zápase v emotivní řeči poděkoval všem, kteří mu v jeho bohaté kariéře pomohli. Do posledního místečka zaplněná brněnská aréna povstala a 36letého Martina Havláta ovacemi vestoje dlouhé minuty vyprovázela do hokejového důchodu. „Bylo to fakt krásné,“ líčil evidentně dojatý juniorský i seniorský mistr světa, jemuž v pokračování v kariéře zhatila zranění.

Sport.cz

Předčil rozlučkový duel vašeho hvězdného týmu s mistrovskou Kometu představy?

Stoprocentně! Bylo to super, dorazil plný dům a přijela většina kluků, které jsem tady chtěl mít. Prostě krásná tečka. Stejný rozlučkový zápas by si zasloužili všichni, kteří něco odehráli v NHL nebo bojovali za nároďák. Nejen já končím, těch adeptů se tady v Brně představilo víc.

Když jste po zápase pronášel děkovnou řeč, zdálo se, že se vám derou do očí slzy.

Musím říct, že trošku tam byly. Snažil jsem se je ale držet a být tvrďák.

Rozmýšlel jste si dopředu, co budete říkat?

Uvažoval jsem o pár věcech, chtěl jsem poděkovat pár lidem i fanouškům, a ono to pak stejně přišlo tak nějak samo.

Užil jste si i vzpomínkové video na vaši kariéru, které běželo na kostce nad ledem těsně před utkáním?

Bylo krásné, hlavně když tam mluvil můj táta, i když jsem ho teda moc neslyšel. Ale to nevadí, doma si to ještě znovu pustím. Táta byl u mého prvního zápasu a jsem rád, že i u toho posledního.

Na akci dorazil i fotbalový brankář Petr Čech, který tvrdil, že do branky ani nechtěl a původně chtěl zůstat jen na střídačce jako trenér. Dalo vám velkou práci ho přemluvit?

Vždyť ten byl připravený hned jako první a na led se těšil snad nejvíc ze všech. Jsem moc šťastný, že si na mě udělal čas a z Londýna přiletěl.

Přesvědčit k příjezdu Jaromíra Jágra rovněž nebyl problém?

Vůbec. Během dvou minutek mi bez řečí kývnul. Moc si toho cením, s Petrem Čechem jsou ikony českého sportu a ta třetí stála na střídačce (tenista Radek Štěpánek byl jedním z trenérů Havlátova týmu)

Potěšilo vás, že jste se zapsal i mezi střelce, když jste necelé tři minuty před koncem uzavřel na konečných 10:5 pro váš tým?

Všichni dělali, co mohli, abych ten gól dal, jenže mně se moc nedařilo. Nakonec to tam náhodou padlo.

Přiznejte, chybí vám hokej?

Hodně. Od února, kdy jsem se tady v Brně pokoušel o návrat, jsem se na žádný zimák nešel na hokej podívat, protože by mi to nedělalo dobře. Moc bych chtěl dál hrát, jenže moje tělo mi to už nedovolí.

Jak máte naplánovanou svou budoucnost?

Mám dvě holčičky, dva a půl roku a pět let, a na hokejové stadióny s nimi určitě chodit nebudu. Chci se jim věnovat, nic mě totiž teď netlačí. Něco ale budu muset začít dělat, protože poslední dobou jsem až moc doma, na což nejsem zvyklý.

Angažovat se v českém hokeji nemáte v plánu?

Zatím to není na pořadu dne, s rodinou jsme se rozhodli, že začneme žít ve Státech.

Jan Škvor, Sport.cz

Zrušit