Článek
Byl jste pozvánkou do národního týmu překvapený, nebo jste ji tak trochu očekával?
Trochu jsem doufal, že by mohla přijít, když se mi teď daří. Myslím, že jsem si ji za výkony, které předvádím v extralize, snad i zasloužil. Za sebe bych řekl, že pocitově hraju nejlepší hokej za poslední tři, čtyři roky.
Jste s bilancí 8+16 třetím nejproduktivnějším hráčem extraligy, jakou čekáte roli v národním týmu?
Nejlepší by bylo, kdybych měl stejnou pozici koncového hráče jako ve Vítkovicích, ale musím se podívat pravdě do očí, je tady hodně kvalitních hráčů a myslím si, že se to víc rozloží. Určitě vezmu každou roli, kterou mi trenér dá a budu za ni rád, protože čekání na reprezentační návrat se mi přece jen dost protáhlo.
Cítíte, že vám kariéru poněkud přibrzdilo angažmá v ruském Jekatěrinburgu?
V Rusku to bylo celé hodně nešťastné. Nejprve mě dostihlo obnovené zranění, a když jsem se zvedal, přišla zlomená žebra i otřes mozku. Roli v tom všem sehrálo víc faktorů. Nemohl jsem pak udělat lepší věc, než se vrátit do Ostravy.
Jaké měla nynější nominace ohlasy ve vašem okolí?
Dostal jsem hodně gratulačních esemesek, spousta lidí mi přála hodně úspěchů na turnaji. Potěšená byla i manželka, byť s dcerkou Stellou zůstane v předvánočním shonu sama a má toho fakt dost. Malé teď bude rok a půl a dává nám zabrat oběma, ale žena vnímá hokej jako moji práci a chápe, že dělám pro ni všechno, abych v ní byl úspěšný.
Změnila vás hodně role rodiče?
Člověku teprve, když má děti, dojde, jaké jsou s nimi starosti. Hlavně ale přehodnotí spoustu věci a třeba zjistí, že radost z dětí je úplně jiná než z gólu. Naše malá už se byla podívat i na hokej, ale nevydrží to tam déle než třetinu. Když ji ale manželka ukazovala, že tamhle na ledě bruslí táta, tak prý tleskala.
Jaké to bylo v minulých letech sledovat národní tým jen u televize?
Umím být soudný a přiznat si, že před tím jsem na nároďák skutečně neměl. Teď jsem ale rád, že mohu být tady a snad i ukázat svoje kvality.
Co byste rád na reprezentační úrovni předvedl?
Nejradši bych, abychom nejlépe celý turnaj vyhráli a já se u toho prezentoval hokejem, který předvádím tuto sezonu. Doufám, že u toho vydržím co nejdéle. A v reprezentaci se snad ta dlouhá pauza nějak neprojeví na mých výkonech.
Nepoznamená vás, že jste přijel na sraz po sérii pěti porážek Vítkovic, které navíc 141 minut čekají na gól?
Ta absence gólů v klubu jde samozřejmě nejvíc za mnou, ale snad už příští týden při pokračování extraligy dáme na tohle trápení v koncovce zapomenout. Mně osobně třeba pomůže být chvíli v jiném prostředí a neřešit klubové starosti. I když teď v Ostravě nebudu, doufám, že se ani kluci v tom nebudou nějak zvlášť hrabat a spíš se vyčistí atmosféra. Po páté porážce jsme si v kabině jasně řekli, že ještě před Vánocemi chceme rozjet jinou sérii, tentokrát vítěznou.
Na kterého ze tří soupeřů se při druhé akci evropské hokejové tour nejvíc těšíte?
Je mi hlavně jasné, že se budu muset bleskově adaptovat na rychlejší a silovější hokej. Že bych ale měl zemi, na níž se speciálně chystám, to ne. Když jsem se ale díval při Karjale na televizi, tak Finové mi přišli docela nepříjemní. Vím, že začínáme právě s nimi ve čtvrtek v Tampere a potom letíme k víkendovým utkáním s Rusy a Švédy. Víc zatím neřeším.
