Rubriky:

Reprezentace

V patnácti opustil rodiče a vydal se sám do Finska. Po těžkých chvílích je teď v reprezentaci

4. února 2019 19:42 - Praha

V pouhých patnácti letech se rozhodl pro radikální krok ve svém životě. Opustil brněnskou Kometu a rozhodl se odejít do finského Oulu. Dnes jednadvacetiletý hokejový útočník Radek Koblížek ví, že šlo o správnou volbu. Začátky v mládežnických týmech Kärpätu nebyly jednoduché, v minulé sezoně ale A týmu pomohl k zisku titulu v nejvyšší finské lize a v probíhajícím ročníku je už jednou z opor týmu. Že se před šesti lety vydal správnou cestou, potvrzuje i premiérová pozvánka do seniorského národního týmu, debutu v reprezentaci se Koblížek dočká tento týden na Švédských hrách.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Byl jste tehdy v patnácti letech přesvědčený, že je odchod do Finska tím správným krokem?

V tu dobu jsme nad tím takhle nepřemýšlel, i když i tehdy bylo mým snem dostat se do reprezentace. Teď se ukazuje, že cesta, kterou jsem si s rodiči a agentem zvolil, byla správná.

Kdy vám ve Finsku bylo nejhůř?

Ve čtvrté sezóně, když mě Kärpät poprvé poslal do druhé ligy dospělých do Kajaani, což je menší město na severu Finska, kde čtyři měsíce vůbec nesvítí slunko. To jsem opravdu zažíval ty nejtěžší chvíle, navíc mě tam moc nemusel ani trenér. Přiznávám, že to někdy bylo perné a měl jsem blízko k tomu se vrátit domů. Jsem strašně rád, že jsem byl trpělivý a zvládl to. Reprezentace je teď velká odměna.

Radek Koblížek v přípravě před turnajem Beijer Hockey Games.

Vlastimil Vacek, Právo

Co vám pomohlo perné chvilky vydržet?

Rodiče s agentem, kteří mi nikdy neříkali, abych se vrátil. Naopak mi povídali, ať jsem trpělivý, že ta finská cesta je správná.

Vyměnit v pouhých patnácti letech Česko za Finsko musela být ohromně náročná změna...

Finštinu jsem neuměl vůbec, ale tu jsem se za šest let nenaučil doteď. Tu umí snad jen Hrachovina (český brankář ve Finsku působil osm let převážně v Tappara Tampere, než před touto sezonu odešel do KHL do Astany - pozn. red.), vůbec nevím, jak to dokázal! Anglicky jsem uměl, ale že bych mluvil plynně, to určitě ne, vždyť mi bylo patnáct let.

Celkově to byla obrovská změna - v patnácti jsem odešel, bydlel jsem najednou sám, nikoho jsem neznal. Do toho ten jazyk... Začátky byly náročné, ale první rok za mnou celkem často jezdili rodiče a děda. Když jsem se pak seznámil s klukama, už to bylo v pohodě.

Bral jste to tak, že když má člověk hokejový sen, musí se pro něj prostě kousnout?

Určitě. Měl jsem dobré, že se mnou v Oulu byli i dva Češi; Ivan Huml a Vláďa Eminger. Vždycky jsem snil o tom, že si za áčko Kärpätu taky jednou zahraju, chodil jsem se dívat na zápasy. I tohle mě nutilo dál tvrdě makat.

Nechybí vám teď v Kärpätu krajané?

Je tam se mnou Slovák Michal Krištof. Kdyby ale někdo přišel pro příští sezonu, tak proč ne? Vždycky je větší sranda být v kabině s Čechem nebo Slovákem. S Finy si totiž tolik nepopovídám. Když je poznáte, jsou v pohodě, ale zezačátku jsou takoví chladní a stydliví. I smysl pro humor mají jiný. Navíc funguje určitá jazyková bariéra. I když už mluvím dobře anglicky, pořád to není můj rodný jazyk, takže nejde zajít do úplných detailů. Tak to ale funguje všude ve světě.

Bilance Radka Koblížka v této sezoně za Kärpät Oulu 
Zápasy 43
Góly 9
Asistence 14
Body 23
Plus/minus 19

V čem vám finská cesta pomohla nejvíc?

Po hokejové stránce jsem se nejvíc zlepšil v bruslení. A mimohokejově jsem do sebe dostal pokoru a přístup k tvrdé práci, což jsem na začátku neměl. Finové to ale vyžadují po každém a dostali to i do mě.

Doporučil byste odchod do Finska i jiným mladým hokejistům?

Určitě bych to doporučil, protože finská škola je výborná. Na druhou stranu není úplně pro každého jít v takhle mladém věku sám ven.

Radek Koblížek během tréninku hokejové reprezentace před turnajem Beijer Hockey Games.

Vlastimil Vacek, Právo

Necítíte se po těch šesti letech už víc Finem než Čechem?

Pořád jsem Čech. Finům jsem ale samozřejmě vděčný za to, co mi dali a co mě naučili. Nedokážu si sice představit, že bych tam bydlel i po kariéře, ale teď si to tam užívám.

Jaký měla vaše premiérová pozvánka do reprezentace v Oulu ohlas?

Byli překvapení, asi to moc nečekali. Přáli mi hodně štěstí, ať se mi ale nedaří v sobotu proti Finům.

Měl jste nějaké náznaky, že byste se mohl objevit v reprezentačním výběru pro Švédské hry?

Žádné signály jsem neměl, bylo to obrovské překvapení. Jsem celkem ještě mladý, takže jsem nečekal, že bych se pozvánky do repre mohl dočkat takhle brzo. Jsem ale strašně rád a budu si to užívat.

Nedala se nominace přesto čekat? S Oulu suverénně vedete finskou ligu, vy dostáváte velký prostor na ledě a důvěru splácíte kvalitními výkony...

Cítím se opravdu výborně. Vybojoval jsem si dobrou roli v týmu, takže se dá říct, že nominace do nároďáku přišla v pravou chvíli. Budu se snažit tvrdě pracovat a snad se mi Švédské hry povedou.

Znal jste vůbec někoho z reprezentantů, když jste poprvé vstoupil do kabiny?

Z původní nominace jsem neznal nikoho. Všechno pro mě bylo nové, i trenéři. Znal jsem jen pár kluků, kteří jsou zatím vedeni jako náhradníci.

Bylo těžké přijít do zcela nového prostředí?

Jednoduché to pochopitelně není, člověk totiž neví, do čeho jde. Ale věřím tomu, že to bude v pohodě a dobře zapadnu.

Ještě zpátky k Oulu, se kterým vedete finskou nejvyšší soutěž o dvacet bodů. Co stojí za takovou dominancí?

Máme výborný tým i trenéry, hrajeme dobrý systém a každý na sto procent dělá to, co dělat má. Není to tak, že bychom soupeře válcovali, ale tvrdou prací zápasy vždycky nějak překloníme na naši stranu. Do toho teď navíc přišel Jussi Jokinen, velká legenda finského hokeje, který v Kärpätu vyrůstal.

Už se začíná mluvit o titulu?

Byla by blbost říkat, že ho nechceme. Ale nevím, jestli se o tom mluví. Někdy ale může být zrádné, když tým vyhraje základní část s takovým náskokem. Může pak vyhořet v play off, proto se snažíme soustředit na každý zápas a tvrdě pracovat. Uvidíme, co z toho nakonec bude.

Jan Škvor, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace