Článek
Dýchá na vás v CSKA slavná historie?
Věhlas historicky nejúspěšnějšího ruského klubu je veliký a tamní legendy chodí pravidelně na hokej. Byl to docela silný moment, když Boris Michajlov přišel vynadat do kabiny, že není akceptovatelné, aby mužstvo jako my prohrálo čtyřikrát v řadě. Že to prostě nejde. Často se objeví i Pavel Bure, generálním manažerem klubu je Sergej Fjodorov. Toho vidíme každý den, občas s námi chodí i na led.
Fjodorov v pátek slaví padesátiny, má to ještě pořád v ruce?
On už chodí bez hokejky. Spíš se snaží pomáhat teoreticky. Takže nevím... Ale řekl bych, že takový plejer by to mohl hrát ještě dneska. Pro mě je inspirativní pozorovat slavné osobnosti, jak se chovají, jak se projevují. Třeba právě na Fjodorovovi je vidět, jaký pozitivní to je člověk. Má rád tu hokejovou bandu okolo a všichni hráči pak vnímají angažmá v CSKA jako velkou čest. Taky máme v klubu všechno, na co si vzpomeneme.
Jak složité pro vás bylo po letním příchodu zapadnout do sestavy mistrovského celku?
Než se s kluky navzájem poznáte, chvíli to trvá. Začátek pro mě nebyl jednoduchý, i proto, že jsem v létě přišel vlastně jediný do sehraného mužstva. Hledal jsem se, lítal z lajny do lajny, což mě docela rozhodilo, až teď v poslední době se to trochu ustálilo.
Pocítil jste už tlak, že se od vás očekává víc?
To nebylo jen o vnějším tlaku. Já sám dobře věděl, že se musím zvednout a zlepšit se. CSKA naštěstí nestojí na pár hráčích, pořádně jsem se ale v mužstvu aklimatizoval teprve někdy v půlce listopadu.
Co vám pomohlo?
Nejvíc asi to, že jsem kluky i trenéry vzal do Českého domu, chtěl jsem jim ukázat trochu české kultury. Párkrát jsme zašli jenom hráči jen tak posedět. Máme dost spokojený tým, ale když je potřeba, vrací se to trenérům i všem okolo. Vyžadují se od nás jen super výkony, jsme za ně i dostatečně dobře zaplaceni.
Jiří Sekáč během tréninku hokejové reprezentace.
Mluví se hodně o obhajobě titulu?
To je jasné, že se od nás očekává, že budeme znovu bojovat o Gagarinův pohár. Máme k tomu všechny předpoklady. Komfort i zázemí a vedení nic jiného, než titul nechce.
Jak se vám žije Moskvě?
Jsem naprosto spokojený, s rodinou nemáme žádný problém. Bydlíme v centru, asi patnáct minut pěšky od Českého domu, ale tam jsem zašel jen párkrát. Ve městě je spousta dalších skvělých míst, kam jít na jídlo. Za sebe musím říct, že absolutně nepoznávám rozdíl, jestli bych žil někde v Česku nebo v Moskvě.
Sám jste říkal, že před měsícem by to z vaší strany na reprezentaci nebylo. Teď už jste v jiném rozpoložení?
Měl jsem toho opravdu hodně v klubu, musel jsem makat na sobě, proto jsme se s trenérem dohodli, že na Karjalu nepřijedu. Teď jsem se hodně těšil na kluky a snad navážeme na to, jak dobře hráli na minulém turnaji. Nadšení do hokeje si udržuju hlavně tím, že se snažím negativa házet za hlavu. Ale někdy je člověk fakt nasr..., ale přijdu domů a tam se malá dcerka na mě začne věšet a zjistím, že je vlastně všechno fajn.
