Článek
Na který triumf z takzvaného zlatého hattricku vzpomínáte nejraději?
Asi na ten poslední, kdy jsme v Německu vyhráli potřetí za sebou. Tam bylo nejvíc emocí.
Co bylo klíčové na cestě za třemi tituly v řadě?
Určitě i velké štěstí. Důležité bylo i to, že mužstvo bylo pořád pohromadě, jen se vždycky doplnilo pár hráči z ciziny. Trenéři chtěli hrát pořád stejný hokej, který na všechny týmy platil.
Spolu s vaším hokejovým dvojčetem Pavlem Paterou s vámi hrál v Norsku 1999 i v roce 2001 v Německu ve formaci David Moravec. Byl to hráč, jakého vy potřebujete?
Trenéři k nám tehdy vždycky hledali pravé křídlo, které by se přizpůsobilo stylu naší hry. S Davidem to výborně klapalo, on je skvělý technik a umí předvídat.
V roce 1999 tým vedl Ivan Hlinka, pak ho převzal Josef Augusta. Byli hodně odlišní?
Ivan Hlinka měl asi větší přirozenou autoritu. Nevěnoval se tolik taktice, spíš to bral lidsky. Pan Augusta se v tom snažil pokračovat, i on věřil stejné ose.
Vybavíte si, který z těch triumfů jste slavili nejvíce?
Možná už se mi to spojilo (úsměv). Po ty tři roky to bylo stejné, jen se měnila dějiště.
