Hlavní obsah

Michálek doufá, že mu na křídle elitního útoku neztvrdnou nohy

Praha

Posílil svůj význam pro národní tým. Výborným výkonem v Petrohradu si 31letý hokejový útočník Milan Michálek řekl o přesun do elitního reprezentačního útoku k Tomáši Plekancovi s Jakubem Voráčkem pro dnešní odvetu s Rusy, která je druhým českým testem před Světovým pohárem.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Milan Michálek na srazu hokejové reprezentace před Světovým pohárem v prážském hotelu Hilton.

Článek

Jak jste si během jediného tréninku zvykl na nové spoluhráče?

V tom nebyl vůbec problém. Oba jsou to výborní hráči, lídři týmu. Snad jim budu něco platný se svým důrazem před brankou. Ale už mám dost za sebou, takže vím, že brzy mohu hrát jinde. Už v Petrohradu mi to ale docela šlo, fakt jsem se cítil na ledě hodně dobře a jen doufám, že to vydrží a neztvrdnou mi nohy.

Věříte, že doma v Praze dokážete Rusům oplatit porážku 3:4?

Soupeř má opravdu výborné bruslaře, schopné skvěle kombinovat, a na širším hřišti v Praze to s nimi budeme mít možná ještě těžší, ale je jasné, že znovu prohrát nechceme. Už na ruském ledě jsme ukázali sílu týmu, že jsme to za žádného stavu nepoložili. Snad šlo o dobré znamení, soupeři to vrátíme a připravíme divákům dobrou podívanou.

Za národní tým jste moc zápasů na českém ledě neodehrál. Těšíte se o to víc?

Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem si v Česku, právě v O2 areně, zahrál naposledy před pěti lety těsně před mistrovstvím světa proti Kanadě. Pro mě je ta možnost nastoupit doma opravdu speciální. Navíc v sobotu se přijede na nás s bráchou podívat celá rodina. Budeme takoví Hujerovi, ale asi i naši blízcí cítí, že to je jedna z posledních šancí vidět nás s bráchou hrát spolu.

Užíváte si, že teď s o dva roky starším sourozencem Zbyňkem trávíte hodně času spolu?

S věkem si vážíme víc té šance vidět se i jindy než jen chvíli přes léto a teď je výjimečná příležitost být nejen hodně spolu, ale spojit to ještě s hokejem, který máme oba rádi. Když běží NHL, tak se vlastně potkáme, jen když hrajeme s Torontem proti Arizoně, a to je za celou sezónu jednou u nás a jednou u nich. Jindy nemám šanci vidět Zbyňkova syna i dceru.

V zámoří působíte už třináct let, jaké to pro vás je hrát naostro už začátkem září?

Z pohledu hráče NHL mi skutečně začala sezóna nezvykle brzy, takže jde hodně o to, komu to jezdí a kdo vydrží makat. Až pak přijdeme po Světovém poháru na kempy, tak snad může být výhoda, že už budeme rozehraní a v tempu. Já se ale na národní tým těšil kvůli partě a také proto, že si můžu užít srandičky v kabině, které v zámoří tolik nezažiju.

Reklama

Související témata: