Hlavní obsah

O olympiádu se musíme porvat, hlásí útočník, který si užívá švýcarské hory

Praha

Dvojnásobný nejlepší střelec hokejové extraligy Dominik Kubalík prožívá zajímavou sezónu. Brzký a nečekaný konec v ruské Ufě, podpis se švýcarským klubem Ambri-Piotta, ale sezónu začal v Plzni. Následně se objevily tamtamy z NHL, ale plzeňský rodák byl povolán do Švýcarska. A tam se mu daří, nyní ale myslí na reprezentaci, kde ho čeká Channel One Cup, po kterém se bude rozhodovat o olympijské nominaci. „Je hodně hráčů, kteří mají šanci. Všichni se o to musíme porvat,“ věří si Kubalík.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Dominik Kubalík během tréninku hokejové reprezentace před turnajem Channel One Cup.

Článek

S Plzní jste kralovali extralize, ve Švýcarsku jste u dna tabulky, jak složitý byl přechod?

No, v Plzni se klukům daří ještě lépe, když jsem odešel. Samozřejmě, když se jde z prvního místa do spodní části tabulky, tak to je znát. Tým si tolik nevěřil, ale máme skvělou partu, jen si to zatím nesedlo.

Na soupisce mohou být jen tři cizinci, cítíte tlak?

Snažím se to nepřipouštět, máme ještě jednoho cizince navíc. Pokud by se nedařilo, tak přijde varianta, že půjde hrát někdo jiný, ale všude se hraje o místo. Jsem rád, že mi to jde, ale důležité je, aby se dařilo týmu, rád bych si zahrál play off.

Stačí vám angličtina na běžný život?

Hodně se mluví anglicky, ale v šatně je více jazyků, mluví se francouzsky, německy. Dá se říct, že Švýcaři umí tři jazyky. Vystačím si s angličtinou, ale v restauracích to je italština, základy se budu muset naučit.

Teď jste v reprezentaci, mluvíte česky, ale hrajete o olympiádu, což je další tlak, souhlasíte?

Každý to má v hlavě, vzpomene si, ale svazovat se tím nejde. Jsem tady, uvidíme. Nemyslím na to, jestli mám, nemám šanci. Byl bych rád, pokud bych jel. Je hodně hráčů, kteří mají šanci. Všichni se o to musíme porvat.

Je na olympiádu blíže ze švýcarské ligy?

Těžká otázka. Bavili jsme se o tom s bráchou, jestli je švýcarská liga kvalitnější, zatím to nejsem schopen posoudit. Možná to bude na stejno.

A co život v Česku a ve Švýcarsku?

Pohled na hory je nádherný, všechno je kousek. S přítelkyní jsme byli v Miláně, v Curychu. Nestěžuji si. Je to tak hezký, hory, všude uklizeno. Na tohle si člověk zvykne hodně rychle. Když jsem se vrátil do Plzně, tak jsem trochu koukal.

Jak jste si vlastně zvykal na nové adrese?

Pomohl mi Lukáš Lhoták, který to tam zná a výborně mluví italsky, takže o to to bylo jednodušší. Byla navíc polovina sezóny, tak jsem hned skočil do zápasu. Výsledky nejsou zatím podle představ, ale zvedáme se.

Jde za tak krátkou chvíli najít rozdíly mezi švýcarským a českým hokejem?

Tam je to hodně o bruslení, hřiště tam jsou trochu větší, je více prostoru a není tam tolik kontaktu. Hodně se bruslí, což byl na začátku nezvyk. Možná to je také více ofenzivnější soutěž.

A co vaše výkony?

Zatím si nemůžu stěžovat, chodím na přesilovky. Co jsem hrál v Plzni, hraju i tam.

Začátek vám vyšel, uklidnilo vás to? V devíti zápasech máte 13 bodů (5+8).

Když do toho člověk spadne a hned se začne dařit, tak to je důležitý. Ale my se musíme zvednout jako tým, pořád nám tam něco chybí. Když vyhráváme, nejsme to schopni udržet.

Reklama

Související témata: