Hlavní obsah

Nejásáme, ale ani nevěšíme hlavu. Třeba se bude blýskat na lepší časy, doufá Jandač

Toronto

Kdo ví, jak by se všechno vyvinulo, kdyby Češi v zápase s Evropou zvládli prodloužení... Aspoň výhra nad Američany (4:3) na závěr Světového poháru mohla těšit kouče Josefa Jandače. Ale že by to na sobě dal znát, když obsáhle hodnotil průběh turnaje, tak to tedy opravdu ne.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

Sestřih z utkání Česko - USAVideo: sntv

 
Článek
Fotogalerie

Musel jste hráče proti USA hodně motivovat?

My do zápasu nastupovali s tím, že chceme hrát na těch tisíc procent, jak jsme říkali. Přestože jsme neměli šanci postoupit, tak kluci do toho dali všechno a hráli za český nároďák s nasazením a srdcem. Měli jsme trochu okleštěnou sestavu, ale podařilo se nám poslední zápas vyhrát a jsme za to nesmírně rádi, protože to je dobré pro celý český hokej.

Tři body ze šesti možných, to není vůbec zoufalé. Vždyť USA a Finsko neuhrály vůbec nic.

Na turnaji nám chyběl jediný bod z prodloužení, z penalt nebo jakkoliv, a bylo by to celé veselejší. Takhle nejásáme, nejucháme, ale ani nevěšíme hlavu.

Co je pro vás klíčovým momentem turnaje?

Potřebovali jsme dát gól navíc proti Evropě. A taky aby se nám vyhýbala zranění, protože my jsme ze šesti utkání pouze jedno sehráli na 12 útočníků a zbytek jsme museli nějak lepit, s USA už jsme jich měli jenom deset. Jiné týmy to nepotkalo. My jsme si to vybrali bohužel v celé přípravě a potom to pokračovalo i v turnaji.

Stává se z českého hokeje pomalu outsider?

Bezprostředně po utkání nechci rozebírat, jak vypadá celý český hokej. Pořád se bavíme o minulosti a hrabeme se v tom, ale to už se nezmění. Musíme se dívat dopředu, na to, co bude a co je potřeba změnit. Jak se vychovají malé děti, jak k tomu přistupují rodiče, učitelé ve školách, aby děti uměly udělat kotrmelec, stojku, chytit míč v páté třídě. Rozebírat to je na jinou debatu.

Pro vás osobně to bylo první setkání se světem NHL, jak na vás zapůsobila?

Je to obrovská zkušenost, protože jsem pořád slyšel, jak je za mořem hokej jiný. Jirka Fischer nám při mistrovství světa říkal, že je to pomalé, ve stojce a tam, že je to o něčem jiném a taky to tak opravdu je. Hokej je tady jiný, ta soutěž produkuje nejlepší hráče, a pokud nezlepšíme ligy v Evropě, tak nám svět bude ujíždět a nemyslím tím jen Česko, ale i Finsko, Švédsko, Rusko. Mají podobné problémy jako my. Finům třeba chybí střední generace, ale mají zase výborné mladé, udělali progres před deseti lety a teď začínají sklízet ovoce. Každá federace se potýká s nějakými problémy a já věřím tomu, že my to zachytíme, zadrápneme se tam a bude se třeba blýskat na lepší časy.

Jak byste hodnotil práci se širokým realizačním týmem?

Chtěl bych těm klukům poděkovat, protože jsme se na Světový pohár připravovali poctivě a dlouho. Ostatní trenérské týmy a štáby jsou taky hodně široké a jsou tam velké persony. My jsme se vůbec nezastavili, každý makal na sto procent a práce byla rozdělená. Každý dělal určitý díl. Myslím si, že je to na této úrovní nezbytně nutné.

Budou Ručinský, Prospal, nebo Fischer nějakým způsobem pokračovat?

Byl bych samozřejmě rád, kdyby to takhle vydrželo, protože jsem s jejich prací byl absolutně spokojený. Sedli jsme si i lidsky. Nicméně se to bude dál řešit, jelikož Martin Ručinský přijal tu roli pouze na Světový pohár. Venca Prospal a Jirka Fischer taky - navíc oni mají práci v Americe. Je to otázka velkých turnajů, jestli je někdo uvolní. Vencu to chytlo, na mistrovství by rád přijel. U Jirky uvidíme. Pořád jedná o pozici v klubu. Jeho ambice jsou vysoké. Přál bych mu, aby se stal prvním českým generálním manažerem v klubu NHL.

Na co budete nejvíc vzpomínat?

Pochopitelně je lepší končit turnaj vítězstvím než prohrou. Taková malá náplast pro mě osobně tam je. Mám v životě pár zápasů, které si budu pamatovat do smrti, nebo bych je nejraději nehrál. Myslím, že zápas s Evropou, který nám sebral ten bod, ten nás v podstatě vyndal z turnaje a my věděli, že je to klíčový zápas. Ale zase na Ameriku si vzpomenu rád už jen kvůli tomu, že máme pořád kluky, kteří jsou schopní a ochotní na ledě padat po hubě a nahradit určité nedostatky nasazením a bojovností. I Martin Ručinský řekl, že to nejdeme odklouzat, ale jdeme hrát za Česko. Pro mě osobně je každé vítězství v nároďáku nesmírně cenné a tím víc na Světovém poháru.

Poznamenala vás drsná porážka s Kanadou?

Je to možné. Poměrně dobře jsme odehráli přípravu. Do turnaje jsme šli s určitým sebevědomím. Jenže Kanada nám ho rychle sebrala. Taky jsme jí hodně pomohli. Po deseti minutách to nevypadalo špatně. Oni museli dělat změny. Najednou byli nervózní. Bohužel jsme dostali první gól, podle mého názoru neregulérní. Za tím si stojím. Druhý gól nám dali po čistě prohraném buly a třetí po obrovské chybě. Proti Kanadě je to smrtící. Proti Evropě jsme se rozjeli až po obdrženém gólu. Teprve pak jsme začali trošku hrát. Do té doby to byla šachová partie. Ležela na nás tíha okamžiku, kluci hrozně chtěli. Bod navíc získala Evropa a to rozhodlo o jejím postupu. My jsme museli přeskupit formace, protože nám vypadl důležitý hráč Faksa. Bylo to znát.

Jak se vám zamlouval zámořský styl sudích?

Mají tu svoje profíky. Nějak to odpískali. Upřímně, nechci to moc komentovat. Nespokojený jsem byl s nepotrestáním zákroku na Faksu, neregulérním prvním gólem Kanady. Bylo tam víc spornějších situací, ale já se v tom nechci babrat. Bylo znát, že Kanada hraje doma. Tak jsme to i cítili. Getzlaf měl na turnaji skončit, Jirka Fischer říkal, že za podobné zákroky se v NHL dává distanc.

Reklama

Související témata: