Článek
Thiago Braz da Silva absolvoval svůj životní závod. Dvaadvacetiletý Brazilec si osobní maximum vylepšil o deset centimetrů na 603 cm, diváci byli u vytržení. Jenže ani olympijský rekord mu zlato nezaručoval, Lavillenie si poslední pokus nechal na následnou výšku 608 cm. Tak vysoko dosud skočil Francouz jen v hale.
Jenže najednou propuklo v hlasitější podobě to, co se dělo už u předchozích pokusů. Bučení. Stejné, jaké si „užily" třeba české plážové volejbalistky Markéta Sluková s Barborou Hermannovou v zápase s domácími hráčkami. Fotbalové manýry zkrátka při olympiádě v Riu pronikají i do sportů, které s nimi dosud neměly co dočinění.
„Poprvé v životě jsem zažil takovou reakci publika, a to už jsem skákal na spoustě soutěží v řadě zemí. Teď prvně byli diváci nejen proti mně, ale proti všem skokanům kromě domácích," vyznal se Lavillenie.
Olympiáda bez respektu ke sportovcům?
Na výšce 608 cm neuspěl a získal stříbro. Pachuť z přijetí publika v něm zůstávala. „Chyběl respekt, chyběla fair play. Kde jinde by měla být než na olympiádě," řečnicky se tázal a na ploše publiku výmluvně ukázal palec dolů.
Vítězný da Silva divákům nic nevyčítal, byť jim gestem v průběhu soutěže naznačil, ať se ztiší. „Chápu, že lidi jsou z Brazílie, tak chtějí, aby Brazilec vyhrál," hodnotil nový olympijský vítěz, jehož v Itálii připravuje ruský kouč Vitalij Petrov, bývalý trenér Sergeje Bubky či Jeleny Isinbajevové.
Český skokan Jan Kudlička, jenž skončil čtvrtý, ale pro nesportovní diváky pochopení neměl. „Přijde mi to ubohé, tohle do atletiky nepatří. Kdyby se tohle stalo v Česku, za fanoušky bych se styděl. Ale u nás na halovém mistrovství Evropy to bylo úplně jiné, tam se fandilo všem a padaly bombastické výkony," připomněl vydařený loňský šampionát.
